Zeman odsoudil divoký odsun a ujišťoval, že vyvlastnění už Rakušanům nehrozí

Prezident Miloš Zeman při setkání s předsedkyní dolní komory rakouského parlamentu Barbarou Prammerovou odsoudil excesy při poválečném odsunu sudetských Němců z Československa.

V následné názorové výměně se šéfem jejich rakouského vysídleneckého sdružení Gerhardem Zeihselem pak podle agentury APA Zeman odmítl, že by Benešovy dekrety představovaly riziko pro rakouské investory v Česku.

Podle rakouského parlamentního v prohlášení Zeman zdůraznil, že nařízení vydávaná československým prezidentem Benešem jsou platnými ústavními zákony, což je podle něj nutné respektovat.

Vyjádřil lítost nad excesy, které provázelo poválečné vysídlování německé menšiny z Československa, poznamenal však, že tímto tématem by se měli zabývat především historici.

"Pro politiky je důležitější dívat se do budoucna, minulost už nelze změnit," konstatoval podle prohlášení Zeman.

Takzvaný divoký odsun sudetských Němců, při němž krátce po skončení druhé světové války zahynuly tisíce lidí, Zeman odsoudil už v minulosti. Naposledy v rozhovoru pro APA ho označil za nelidský.

Ve stejném interview také obhajoval svůj dřívější výrok, že vysídlení příslušníků třímilionové německé menšiny bylo pro ně vzhledem k jejich kolaboraci s nacisty mírnějším trestem než trest smrti. Za to ho kritizoval právě předseda rakouského sudetoněmeckého landsmanšaftu.

Sudetoněmecký předák v rámci veřejné debaty s českým prezidentem ve Vídni prohlásil, že Benešovy dekrety "zakotvily znárodnění majetku německy mluvících osob, a tím i Rakušanů, bez náhrady". Zeptal se Zemana, zda tato "právně riziková situace" umožňuje investice rakouských podnikatelů v Česku.

"Ukažte mi jedinou firmu v minulých 20 nebo 25 letech, která byla ve jménu Benešových dekretů zkonfiskována. Pokud budete moci jmenovat alespoň jedinou, dám vám zcela zapravdu," odpověděl Zeman, který ve středu končí svou dvoudenní návštěvu Rakouska.

Na Zemanova vyjádření o vlastizradě sudetských Němců a trestu za ni reagoval také český premiér Petr Nečas. Podle něj nemá smysl používat zbytečně silné výroky, protože to nic nepřináší. Podle něj je potřeba si uvědomit, že nyní se píše rok 2013, není už přelom tohoto a minulého století a Česká republika je členskou zemí Evropské unie. "Měli bychom přeci jen být uměřenější," apeloval premiér.

Spekulanti nemohou na euro zaútočit

Během návštěvy Rakouska Zeman promluvil také k otázce eurozóny, ke které by se podle něj Česko mohlo připojit během pěti let.

"Nemyslím si, že hlavním důvodem pro euro jsou transakční náklady. Hlavním argumentem pro euro je, že euro je kromě amerického dolaru a možná japonského jenu měnou, na kterou spekulanti nedokážou úspěšně zaútočit," řekl Zeman, jenž dnes končí dvoudenní návštěvu Rakouska.

Český prezident připomněl aktivity finančníka George Sörösa, který v 90. letech vydělal na poklesu britské libry. "Soros se stal milionářem právě po těchto spekulacích," poznamenal Zeman. Euro podle něj dává exportérům jistou garanci, že podobné spekulace nebudou úspěšné.

"Každý, kdo říká, že národní měna je faktorem stability, nechápe, že je vcelku možné, že se může objevit nový Soros. V takové situaci bude (národní) měna zničena," řekl.

Dálnice do Vídně

Zeman před podnikateli prohlásil, že by uvítal prohloubení ekonomické spolupráce obou zemí. Obchodní bilance mezi Českem a Rakouskem loni mírně poklesla na 9,4 miliardy eur. Rok 2011 byl ale rekordní, vzájemný obchod poprvé dosáhl deseti miliard eur.

Český prezident naznačil, že dokončení chybějícího dálničního spojení mezi Brnem a Vídní, stejně jako mezi Českými Budějovicemi a Lincem, by mohlo urychlit zapojení soukromého kapitálu v rámci takzvaných PPP projektů, při kterých investoři stavbu postaví a stát ji pak postupně splácí. Zeman také podpořil myšlenku vybudování vodního koridoru Dunaj-Odra.

V nadsázce poté prohlásil, že Česko uzavře jadernou elektrárnu Temelín, pokud Rakušané pronajmou ČR svou atomovou elektrárnu v Zwentendorfu, která na základě výsledků referenda konaného v roce 1978 nebyla uvedena do provozu.

"Jsem první, kdo přišel s myšlenkou, že odstavíme Temelín, naši elektrárnu s novými bloky, a že vy nám pronajmete Zwentendorf," řekl Zeman. Vzápětí ovšem dodal, že nyní by k takové transakci došlo jen stěží, protože zařízení elektrárny v Zwentendorfu bylo mezitím demontováno.