Vrchní bulharský prokurátor Sotir Cacarov na základě předchozího vyšetřování v bulharské pobočce společnosti ČEZ doporučil zahájit s firmou dvě trestní stíhání.

Cacarov už v půlce března žádal ještě v průběhu kontrol o odebrání licence na distribuci elektřiny v Bulharsku. Kontrola podle prokurátora prokázala "masivní porušování" pravidel firmou. ČEZ se v posledních týdnech stal v Bulharsku jedním z terčů lidového hněvu vyvolaného vysokými cenami elektřiny.

Prokuratura však licenci ČEZ neodebrala, protože na to nemá pravomoci, uvedl Cacarov.

Podle serveru Patria.cz jsou důvodem pro trestní řízení outsourcingové kontrakty. Trestní řízení se má týkat i státního regulátora. Ten měl údajně jít ČEZ a dalším energetickým firmám na ruku. Naopak dalším sporům se vyhne rakouský distributor EVN.

Podle analytika Patria Direct Tomáše Sýkory v případě, že ČEZ přijde o licenci v Bulharsku, mohou akcie spadnout zhruba o dalších 20 korun. Pokud se tak nestane, měla by cena akcií mírně vzrůst.

Hlavní obvinění proti českému distributorovi se týká "vážných pochybení", která údajně hloubkový audit odhalil v obchodních smlouvách uzavřených při sjednávání veřejných zakázek. Na základě namátkové kontroly některých ze 143 uzavřených kontraktů má údajně prokuratura podezření, že v činnosti ČEZ docházelo k pokusům obejít platný zákon o veřejných zakázkách.

Vedení bulharské odbočky ČEZ vydalo v reakci na stanovisko prokuratury prohlášení, podle něhož je veškerá činnost společnosti v souladu se zákony Bulharska a Evropské unie. ČEZ Bulgaria bude podle prohlášení spolupracovat s vyšetřovacími a justičními orgány, aby pomohlo nalézt pravdu "a prokázat, že ČEZ je stabilní a silný evropský investor fungující transparentně a na základě práva".

Vyšetřování od konce února

Bulharská prokuratura spustila kontrolu českých firem ČEZ a Energo-Pro a rakouské firmy EVN koncem února. ČEZ tehdy zareagoval prohlášením, že se prověrky neobává, protože ke ztrátě licence není žádný důvod, nicméně firma vyjádřila ochotu "vzít v potaz všechna doporučení regulátora". Bulharská veřejnost distribuční firmy obviňovala z nepřiměřeného zdražení elektrické energie, přestože cena elektřiny v zemi podléhá vládní regulaci.

Nyní již bývalý bulharský ministr energetiky Deljan Dobrev obviňoval ČEZ, že až osmdesát procent svých zakázek realizoval bez výběrových řízení a bez podepsaných kontraktů. V roce 2011 podle něj ČEZ Bulgaria sjednala zakázky se společnostmi napojenými na mateřskou společnost ČEZ v hodnotě 35 milionů leva (454 milionů korun). Za prohřešky proti zadávání zakázek dostal ČEZ Bulgaria nevelkou pokutu 15 tisíc leva (kolem 200 tisíc korun).

Kabinet provede velký audit energetiky

Lednové účty za elektřinu, více než dvojnásobné oproti prosincovým kvůli zdražení energie i delšímu zúčtovacímu období než obvykle, rozpoutaly v celé zemi vlnu demonstrací proti chudobě, které se obrátily proti vládě a politickým elitám. Konzervativní vláda pak 20. února podala demisi. K předčasným volbám, jež by se měly konat 12. května, zemi povede úřednický kabinet. Ten v sobotu ohlásil, že podnikne mezinárodní audit bulharské energetiky, který by měl ukázat možnosti snížení cen energie.

Vedle Bulharska se ČEZ dostal do potíží v Albánii. Tamní úřady odebraly firmě licenci k distribuci elektřiny. ČEZ zahájil kroky k arbitráži s albánským státem o náhradě škody za zmařenou investici. Celková ztráta v Albánii se odhaduje na pět miliard korun.

Skoupit a sloučit, taktika ČEZ

ČEZ působí i v Polsku, Turecku, na Slovensku a v Maďarsku. Od roku 2005, kdy zahájil mezinárodní expanzi, investoval v zahraničí 72 miliard korun. V Bulharsku ve stejném roce koupil majoritní podíl ve třech distribučních společnostech, které později sloučil do jedné. O rok později ČEZ získal černouhelnou elektrárnu Varna o výkonu 1260 megawattů a loni uvedl do provozu solární elektrárnu Orešec s instalovaným výkonem 4,9 megawattu. Podle analytiků Bulharsko představovalo asi desetinu výnosů celé skupiny ČEZ.