Der Spiegel: Nelze najít geopolitickou otázku, v níž by se Klausova pozice lišila od Ruska

Ačkoliv Václav Klaus sehrál význačnou roli v českých dějinách, jeho odkaz se zdá být poničen "spornými postoji k Evropské unii a změnám klimatu a často nestydatým populismem", uvedl německý týdeník Der Spiegel na svém anglojazyčném webu pod titulkem "Selhání českého prezidenta" a podtitulkem "Špatný král Klaus".

Připomněl Klausův rozhovor pro polský týdeník Do Rzeczy se zesměšňujícími výpady proti obdivovanému prvnímu českému prezidentovi Václavu Havlovi a "havlismu" vůbec. Ale sám Klaus po svém odchodu z úřadu 7. března zanechá podle komentáře "sporné dědictví", jakkoli býval druhou nejvlivnější postavou české politiky v postkomunistickém období "hned po Havlovi" a jakkoli i jeho odpůrci uznávají Klausovy zásluhy o pokojné rozdělení Československa a o přeměny české ekonomiky na počátku 90. let.

Avšak Klausovu dekádu v prezidentském úřadu poznamenalo "časté testování ústavních limitů" a slovní "výlevy" na témata sahající od gayů po globální oteplování, i když nejkontroverznější věci nechával hlásat svou "pravou ruku" Petra Hájka. Asi nejproslulejší epizodou celé éry se stala Klausova krádež pera při návštěvě Chile – a tento úsměvný incident "se zdá ztělesňovat muže, jehož neotesaná mluva a často zarážející chování učinily jednou z nejvíce rozvratnických postav v evropské politice".

Sklon k populismu předvedl Klaus podle autora i během lednových prezidentských voleb, kdy účinně podpořil Miloše Zemana v souboji s Karlem Schwarzenbergem, jehož kosmopolitismus "nešel dohromady s Klausovým šovinismem" – a taky Schwarzenberg býval Havlovým přítelem.

"Během 25 let (Klausova) působení v politice je těžké najít jednu geopolitickou otázku, ve které by se Klausova pozice odlišovala od postoje Ruska, země, která v roce 1968 brutálně přepadla Československo a 20 let jej okupovala," usoudil komentátor a připomněl, že Klaus oponoval náletům NATO na Jugoslávii, stavěl se proti nezávislosti Kosova či podpořil Moskvu v konfliktu s Gruzií.

Podle expertů však šlo spíše o "velmi pragmatický, ekonomický, a ne ideologický či emocionální přístup". Ale ostře se odlišoval od Havlovy hluboké podezíravosti vůči ruskému vlivu, zejména po nástupu Vladimira Putina.

Závěrem komentátor připustil, že přes všechna sporná vyjádření Klaus zůstával v očích Čechů populární a důvěryhodný – až do překvapivého vyhlášení dalekosáhlé amnestie. A asi se nedá vymyslet horší trest pro muže, který si tolik liboval být v centru pozornosti, než to, že se většina škol a radnic rozhodla odstranit prezidentův portrét.