Americký prezident podle očekávání nominoval republikána a bývalého senátora Chucka Hagela na funkci ministra obrany. Zároveň navrhl svého protiteroristického poradce Johna Brennana, který hovoří plynule arabsky, na ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA). Oba kandidáty musí schválit Senát.

Nominace Hagela ale vzbudila mezi americkou veřejností kritiku. Veterán z vietnamské války je totiž známý svým pro mnohé příliš mírným postojem vůči Íránu či hnutí Hizballáh nebo jeho odítání sankcí vůči KLDR či Kuby.

Média ale připomínají především to, že není dostatečně "proizraelský".

Republikán Hagel v letech 1997 až 2009 působil jako senátor, od roku 2009 je jedním z hlavních poradců Obamy pro záležitosti tajných služeb. S prezidentem se sblížil v době, kdy Obama působil v Senátu.

Když v roce 2009 opouštěl Senát, netajil se kritikou republikánů za jejich údajně přílišný odklon doprava. V minulosti také několikrát hlasoval pro zákony navržené demokraty či byl proti republikánským návrhům. Kritizoval i politiku bývalého prezidenta George Bushe.

Před prezidentskými volbami v roce 2004 byl ale ve svém státě Nebraska předsedou výboru pro Bushovo znovuzvolení.

Zatímco Hagel zpočátku s rozvahou podporoval vojenskou operaci Spojených států v Iráku, později Bushovu politiku v této zemi odsuzoval. Společně s demokraty hlasoval pro nezávaznou rezoluci, podle níž někdejší Bushův plán na zvýšení počtu amerických vojáků v Iráku není v zájmu USA. Hagel tehdy Bushovu strategii dokonce nazval "nejhorším omylem" od války ve Vietnamu.

Nehledě na kritiku republikánů se svou stranou hlasoval v 78 procentech případů a před prezidentskými volbami v roce 2008 se jeho jméno objevovalo ve spekulacích o republikánském kandidátovi na prezidenta. Později byl zmiňován jako možný ministr obrany.

Charles Timothy (Chuck) Hagel v současnosti čelí kritice kvůli svým dřívějším výrokům na adresu Izraele a jeho údajně přílišnému vlivu na americkou zahraniční politiku. Pod drobnohled se dostal i pro své údajné příliš mírné postoje vůči libanonskému hnutí Hizballáh či Íránu.

Narodil se 4. října 1946 v North Platte v Nebrasce. V jeho žilách koluje německá a polská krev. Na Brownově institutu vystudoval obor televizní a rozhlasové vysílání (1966) a v roce 1971 ukončil studia na Nebraské univerzitě v Omaze.

Dvě Purpurová srdce z Vietnamu

Mezi tím ale v letech 1967 až 1968 sloužil v hodnosti seržanta ve Vietnamu. Kromě jiných vyznamenání získal i dvě Purpurová srdce. Poté pracoval jako lobbista a v Kalifornii organizoval předvolební kampaň Ronalda Reagana, v jehož administrativě se věnoval otázkám válečných veteránů.

Po odchodu z Reaganovy administrativy začal podnikat. Je jedním ze zakladatelů telekomunikační společnosti Vanguard Cellular Systems, díky níž se stal multimilionářem. Působil také v několika vládních organizacích a byl šéfem společnosti McCarthy Group nebo největšího amerického výrobce hlasovacích systémů Election Systems & Software.

Do Senátu za Nebrasku byl Hagel zvolen poprvé v roce 1996, o šest let později vítězství zopakoval. Svého demokratického protivníka tehdy porazil o téměř 70 procent hlasů, což nemá v historii voleb v Nebrasce obdoby. Po odchodu ze Senátu nastoupil jako uznávaný profesor na Fakultu zahraniční služby na Georgetownské univerzitě, která je označována za nejlepší vzdělávací instituci v oboru mezinárodních vztahů na světě.

Hagel je ženatý, s manželkou Lilibet, dcerou Allyn a synem Zillerem žijí ve městě McLean ve Virginii. Má dva bratry, jeho třetí sourozenec zahynul při automobilové nehodě ve svých 16 letech.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist