Čína uvedla ve čtvrtek do komerčního provozu pro asijsko-tichomořský region svůj satelitní navigační systém Pej-tou jakožto záruku své strategické hospodářské nezávislosti s ohledem na americký systém GPS a evropský systém Galileo. Oznámil to dnes čínský tisk.
Systém Pej-tou, v překladu souhvězdí Velký vůz, nyní využívá sítě 16 navigačních družic a čtyř dalších satelitů. Během desetiletí Peking plánuje vyslat do vesmíru ještě dalších 40 družic, napsala britská BBC s odvoláním na list China Daily. První družici Čína na orbitu vyslala v roce 2000.
Podle propočtů Pekingu bude mít navigační systém Pej-tou do roku 2020 zhruba 70-80 procent uživatelů navigačního systému v Číně. Systém, který dosud využívala armáda a vláda, bude dostupný po celém světě.
Mezinárodní společenství Čínu podle BBC podezřívalo, že systém Pej-tou budovala pro případ válečného konfliktu, kdy by byla nutná soběstačnost země. Čínský satelitní navigační systém bude zatím dražší než americký systém GPS, nicméně Peking počítá s postupným poklesem ceny.
Čína dobývá vesmír
Kořeny amerického systému GPS spadají už do padesátých let minulého století. Plně funkčním se stal 27. dubna 1995, kdy dosáhl plného operačního stavu FOC. Sovětský svaz začal svůj systém družicové navigace budovat v prosinci 1976. První dvě testovací a jedna provozní družice byly umístěny na oběžnou dráhu 12. října 1982. Celkově do roku 1991 bylo Sovětským svazem vypuštěno 44 provozních a 8 testovacích družic systému GLONASS. V roce 1991 bylo na oběžné dráze dvanáct družic, což stačilo pro omezený provoz systému. Po rozpadu SSSR se fungování systému zadrhlo. Kvůli chybějícím financím bylo v dubnu 2002 v provozu pouze osm družic, takže fakticky byl celý systém jako globální navigační nástroj nepoužitelný. Po tomto datu začalo Rusko do GLONASSu investovat stovky milionů dolarů.
Původní plány na evropský systém Galileo sahají do roku 1999, kdy byl plánován jako veřejný projekt financovaný soukromými investory PPP s odhadovaným rozpočtem 1,8 miliardy EUR a spuštěním v roce 2008. Od tohoto finančního modelu však investoři pro příliš velká rizika odstoupili. Proto Evropská komise přišla s plánem, hradit projekt z rozpočtu EU v odhadované výši 3,4 miliardy EUR a posunula spuštění na rok 2012. Teď se zdá, že Galileo začné základní služby poskytovat v roce 2014, kdy by mělo být v provozu potřebných 18 satelitů (nyní jsou ve vesmíru dva). Do roku 2020 by pak měl být Galileo plně funkční. Systém má ústředí v Praze.
Čína dobývá vesmír
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
