Otec sovětských letadel Tupolev zemřel před 40 lety. Z jeho dílny vzešel i dvojník Concordu

Slavný ruský letecký konstruktér Andrej Tupolev, který zemřel ve věku 84 let 23. prosince 1972, za svou dlouhou kariéru navrhl více než sto typů letadel, z nichž sedm desítek se dostalo do sériové výroby. Na jeho konstrukčním prkně se zrodil první sovětský celokovový letoun, slavné dopravní stroje i nejrůznější modely vojenských stíhaček a bombardérů. Na jeho letounech byly také vytvořeny desítky rekordů a unikátních přeletů.

Během života se Tupolev musel postupně vyrovnat s nepřízní carského režimu i sovětské moci. Jako konstruktér navrhoval letadla vojenská i civilní. Pod jeho vedením se zrodil například typ ANT-58, rychlý dvoumotorový bombardér, který se jako Tu-2 stal jedním z nejúspěšnějších sovětských letadel druhé světové války.

Pod Tupolevem pracovala řada známých sovětských konstruktérů - například Pavel Suchoj, který později založil vlastní kancelář. Právě on navrhl mezi válkami "přerostlý motorizovaný kluzák" ANT-25, který v roce 1937 jako první letoun v historii absolvoval let z Moskvy do Spojených států přes severní pól bez mezipřistání.

Proudové tryskáče

Brzy po válce začal Tupolev koketovat s proudovými motory, už v druhé polovině 40. let vznikl bombardér Tu-12. Po neúspěšné "čtrnáctce" (do výroby se dostal konkurenční stroj z Iljušinovy kanceláře) představil Tupolev v roce 1952 dvoumotorový Tu-16, jeden z nejdéle provozovaných proudových bombardérů všech dob. Úpravou "šestnáctky" pak v roce 1955 vznikl první sovětský proudový dopravní letoun Tu-104. Ten kromě Aeroflotu provozovaly i Československé aerolinie, které se tak staly jednou z prvních "tryskových" společností na světě. Jedním z nejdéle sloužících letounů je i modernější verze Tu-154.

Z Tupolevovy kanceláře pocházel také jeden z pouhých dvou nadzvukových dopravních letounů na světě, typ Tu-144, který poprvé vzlétl v roce 1968. Vývoj stroje, který se až nápadně podobal konkurenčnímu britsko-francouzskému Concordu, ale už vedl syn zakladatele kanceláře Alexej Tupolev (1925-2001).