Chávezovi kryje záda odborář a bývalý řidič autobusu

V úterý 5. března přesně v 16:25 místního času zemřel venezuelský prezident Hugo Chávez. Jeho pravomoci až do nových voleb převezme viceprezident a ministr zahraničí Nicolas Maduro. Právě toho sám Chávez na konci minulého roku představil lidu jako svého nástupce.

"Pokud se stane něco, co by mi neumožňovalo plnit povinnosti, nahradí mne," prohlásil tehdy prezident. "Je to mladý vůdce, který bude pokračovat, pokud já nemohu," dodal.

Padesátiletý Maduro je známá tvář Chávezovy administrativy. Při prezidentových vystoupeních stál v jeho těsné blízkosti a cestoval s Chávezem i na Kubu, když se venezuelský vůdce poprvé léčil s rakovinou.

Po Chávezově prvním zvolení do prezidentské funkce se stal Maduro členem Národního shromáždění, členem parlamentu byl až do roku 2006, kdy se stal ministrem zahraničí.

V této pozici držel známé Chávezovy postoje, včetně kritiky Spojených států. Když se Venezuela dostala na seznam klíčových zemí obchodu s drogami a narkomafie, nechal se slyšet, že USA nazývají všechny slušné občany Venezuely obchodníky s drogami.

"Taková země nemá žádnou morální autoritu k tomu, aby soudila politické vedení Venezuely. Odmítáme to a tvrdíme, že drogové mafie jsou tam, v nemocné společnosti Spojených států," hřímal v roce 2011.

Když ho v roce 2006 bezpečnostní kontroly zadržely na letišti JFK v New Yorku, prohlásil americkou vládu za "rasistickou", "nacistickou", s nulovým respektem k zemím Latinské Ameriky.

Podle zpravodajského serveru CNN má ale Maduro dvě politické stránky. Kromě zastávání tvrdých Chávezovských názorů například vůči USA, prý patří k pragmatikům a na rozdíl od Cháveze také k lidem, kteří jsou schopni kompromisu.

První žena v čele parlamentu

Politickou kariéru začal Maduro ještě jako řidič autobusu, když vstoupil do odborů dopravních podniků Caracasu. V politickém životě Huga Cháveze sehrál důležitou roli ve dvou okamžicích.

Poprvé v polovině devadesátých let, když se podílel na Chávezově propuštění z vězení, kam byl poslán po neúspěšném převratu. Cháveze tehdy hájila Cilia Flores, Madurova manželka.

Šedesátiletá právnička je dnes generální prokurátorkou Venezuely (od února 2012) a od srpna 2006 do ledna 2011 byla předsedkyní parlamentu, jako první žena v historii země (současné jednokomorové Národní shromáždění vzniklo v roce 2000).

Venezuelský Arafat

Podruhé pomohl Chávezovi k vítězství v prezidentských volbách v roce 1998.

Téhož roku byl Maduro zvolen do sněmovny, o rok později do ústavodárného shromáždění, poté i do Národního shromáždění. V roce 2006 se stal ministrem zahraničí, po letošních volbách se 10. října stal viceprezidentem.

Patří také ke spoluzakladatelům Chávezova Hnutí V. republiky v roce 1997, které se v roce 2007 stalo pilířem dnes vládní Sjednocené socialistické strany Venezuely (PSUV).

Osud Huga Cháveze Maduro přirovnává k životnímu příběhu palestinského předáka Jásira Arafata, který byl podle konspiračních teorií otráven. Maduro naznačil, že rakovina v Chávezově těle mohla být dílem "imperialistických spiklenců".