Polské řidiče bude automaticky pokutovat síť speciálních radarů. Má snížit nehodovost

Pověstně neukázněné polské řidiče má již brzy krotit inteligentní síť automatických radarů. Vláda, která do projektu Canard vložila spolu s Evropskou unií desítky milionů zlotých, si od něj slibuje hlavně snížení počtu mrtvých na silnicích, v němž Polsko drží smutný rekord. Kritici ale namítají, že hlavním přínosem bude příliv do státní i do obecních kas.

Nejvíc nehod se v Polsku stává na normálních silnicích s jedním pruhem v každém směru jízdy, a to buď čelní srážkou, nebo nárazem do stromu. Poláci nemají trpělivost snášet všechna příkoří špatných silnic, které jsou často ucpané a mnohdy i špatně označené.

"Podle statistik je hlavní příčinou nehod překračování nejvyšší povolené rychlosti v daném místě," uvedla Aleksandra Kobylská z Hlavního inspektorátu silniční dopravy. "Zkušenost z jiných zemí Evropské unie ukazuje, že automatický systém je nejefektivnější způsob, jak snížit počet nehod i obětí."

Do konce letošního roku bude dostavěna síť tří stovek nových pevných fotoradarů, které budou s napojením na databázi majitelů vozidel schopny v řádu několika dnů doručovat poštou, ale bez dotyku lidské ruky pokuty neukázněným řidičům.

Systém bude schopen změřit rychlost, ověřit registraci a najít majitele auta až ve 20 tisících případů denně.

Dostavění dálnic by ušetřilo stovky životů

Poláci si ovšem stěžují, že za daného stavu a délky silnic se podle předpisů prostě jezdit nedá. Jako řidiči zkoušejí všechno možné i nemožné při předjíždění na nepřehledných úsecích, podjíždění nebo nedodržování rychlosti v obci.

Nová síť radarů a jejich propojení, což stojí 66,3 milionu zlotých (bezmála 398 milionů korun), z nichž 85 procent dala Evropská unie, má řidiče především odstrašit. Kromě 300 nových radarů má na silnice ještě vyjet 29 nových neoznačených měřicích vozů s videoradary a na 24 místech se zavede měření rychlosti v delším úseku deseti až dvaceti kilometrů.

Poláci mají nyní k dispozici 2046 kilometrů dálnic a rychlostních silnic. Řada dalších komunikací se opravuje, ovšem zanedbanost polské silniční infrastruktury je legendární. Studie poradenské firmy PricewaterhouseCoopers a dvou nevládních organizací nazvaná "Kudy cesta" uvádí, že pokud by se dokončily tři rozestavěné páteřní dálnice A1, A2, A4 protínající celou zemi, ročně by to ušetřilo na 200 životů.

Nové radary jsou státní, takže jsou na státních silnicích mimo obce, tedy nikoli třeba u škol, kde by mohly přispět k ochraně dětí.

Více peněz pro stát

Kritici tak novému systému vytýkají, že jeho hlavním cílem je vydělat hodně peněz státní kase. Ministerstvo financí podle týdeníku Wprost počítá už letos s příjmem z pokut ve výši 1,2 miliardy zlotých (asi 7,2 miliardy korun). Své měřiče kromě státu mají i obce a města a řada z nich si tím výrazně přilepšuje. Pokuty tvoří leckde pětinu až čtvrtinu obecních příjmů.

"Nové radary jsou umisťovány hlavně tam, kde se jezdí rychle, nikoli tam, kde se jezdí nebezpečně," citoval týdeník Polityka dopravního experta Jaroslawa Teterycze. Ten také upozornil, že nové radary často stojí hned za značkou oznamující snížení rychlosti, takže řidiči rychle brzdí, a spíše tak přispívají ke zvýšení statistik nehodovosti.

Problémem může být identifikace řidiče, protože s výzvou k zaplacení pokuty z automatického systému řidiči nepřijde rovnou fotografie. Nový systém tak může vést k rozkvětu černého trhu s trestnými body, kterým je proslulá třeba Francie. "Každý má strýčka či tetičku, kteří moc neřídí," shrnul asi největší slabinu nového systému týdeník Polityka. V Polsku už má nyní neoficiálně jeden trestný bod cenu 200 zlotých (1200 korun) a jeho cena poroste...

Polští řidiči mohou ročně dostat až 24 trestných bodů. Po jejich ztrátě si musejí znovu dělat řidičský průkaz. Mladší řidiči mají pouze 20 bodů. Šest si jich mohou umazat dobrovolnou účastí na doplňkovém školení. Pokud neztratí úplně všechny, jsou jim vymazány rok poté, co jim byl připsán, pokud se během této doby nedopustí dalšího přestupku.