Slovensko zpřísňuje vyplácení sociálních dávek. Počítá se s veřejně prospěšnými pracemi

Slovensko zpřísní podmínky pro vyplácení sociálních dávek. Balík opatření počítá kromě jiného s tím, že dávky budou navázány na veřejně prospěšné práce a že stát při jejich vyplácení bude více dbát na dodržování zákonů ze strany žadatelů o podporu.

Záměry představil ministr vnitra Robert Kaliňák jako součást opatření na řešení nelichotivé situace Romů. Plány vyvolaly kritiku nevládních organizací, podle kterých jsou postaveny na represi.

"Stát upraví sociální systém tak, aby nevznikaly situace, kdy se víc vyplatí nepracovat než chodit do práce," píše se vládním dokumentu.

Nezaměstnaní tak budou muset odpracovat jistý počet hodin v rámci veřejně prospěšných prací, aby získali vyšší dávky. Příspěvky na bydlení zase dostanou žadatelé jen v případě, že se nedopustili přestupku nebo trestného činu.

"Je třeba dokázat, že peníze, které člověk odvede na daních na sociální dávky, budou (účelně) využity," zdůraznil Kaliňák.

"Poškozujete obraz Romů"

Pro své záměry ministr získal podporu i opoziční strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, jejíž poslanec Peter Pollák, jenž vyrůstal v romské osadě, bude novým zmocněncem vlády pro romské komunity.

Naopak, nevládním organizacím se kroky kabinetu nezamlouvají. "Taková komunikace poškozuje obraz Romů na Slovensku. Zcela ignoruje život těch, kteří neporušují zákony, nezneužívají sociální systém a snaží se důstojně žít," citoval portál Aktuálne.sk Laca Oravca z nadace Milana Šimečky.

Ministr vnitra ale oponoval, že lidé odkázaní na dávky nejsou postižitelní za přestupky, které spáchají. Pokuty za přestupky totiž úřady nedokážou od těchto osob vymoci, protože dávky nepodléhají exekuci. "Přestupkový zákon v některých oblastech ztratil autoritu," tvrdil Kaliňák.

Co s osadami?

V loňském sčítání lidu se k romské menšině přihlásilo téměř 106.000 lidí. Oproti roku 2001 to sice znamená nárůst o více než šestinu, podle odhadů odborníků je skutečný počet Romů v zemi pod Tatrami mnohem vyšší. Část z nich žije v příbytcích s nízkým standardem bez energií na okraji měst a lidé jsou odkázáni na finanční podporu státu.

Vláda také plánuje, že pozemky pod nelegálně postavenými romskými osadami odkoupí od jejich stávajících majitelů a pak je nabídne majitelům příbytků. Pokud by si Romové parcely neodkoupili, nelegální stavby nechá odstranit.

Tento postup má zamezit střetu Romů a majitelů pozemků, kteří by chtěli osady sami odstranit. Například slovenský pravicový radikál Marian Kotleba letos dostal darem pozemek v nelegálně postavené romské osadě v obci Krásnohorské Podhradie na východě země, kde v březnu vyhořel hrad Krásna Hôrka. Kotleba už oznámil, že pozemek chce "uklidit".