Evropský parlament odmítl smlouvu ACTA. Proti hlasovala drtivá většina europoslanců

Evropský parlament během středečního hlasování s konečnou platností odmítl mezinárodní smlouvu proti padělatelství (ACTA), která vyvolala ve světě včetně Česka řadu protestů. Zamítnutí dokumentu europoslanci znamená, že v Evropské unii nemůže smlouva vstoupit v platnost.

Parlament poprvé využil pravomoci odmítnout mezinárodní obchodní smlouvu; tuto pravomoc získal po přijetí Lisabonské smlouvy. Proti přijetí smlouvy ACTA podle tiskového odboru EP hlasovalo 478 poslanců, 39 bylo pro a 165 se zdrželo hlasování.

"Jsem velmi potěšen, že parlament následoval mé doporučení smlouvu ACTA odmítnout," řekl po hlasování britský poslanec David Martin, který předkládal podklady k hlasování. Zopakoval své výhrady, že dokument je příliš vágní, může být nesprávně vykládán, a mohl by tedy ohrozit občanské svobody. Zároveň však zdůraznil, že je potřeba nalézt alternativní způsob ochrany duševního vlastnictví v EU.

Demonstrace a petice

Během jednání, která předcházela hlasování o souhlasu s ACTA nebo jejím odmítnutí, čelil EP nebývalému lobbyingu tisíců občanů EU, kteří pomocí demonstrací v ulicích, e-mailů a telefonátů vyzývali poslance, aby dokument odmítli. Parlament také obdržel petici, kterou podepsalo 2,8 milionu občanů z celého světa, která jej rovněž vyzývala k odmítnutí smlouvy ACTA.

Už na konci května se proti ACTA postavil Výbor právních záležitostí (JURI), Výbor průmyslu, výzkumu a energetiky (ITRE) a Výbor občanské svobody, spravedlnost a vnitřních věcí (LIBE). Tomu předcházel i odmítavý postoj řady států - včetně Německa nebo Polska.

Analytici proto už tehdy předpovídali, že ACTA nejspíš Evropským parlamentem "neprojde".

Dohoda vznikla na podnět Spojených států a Japonska a stanovuje pravidla, která by porušování autorských práv nebo práv v komerční sféře s nimi spojenými hodnotila jako trestný čin. Je reakcí na obrovské množství dat, které se na internetu "sdílejí", včetně filmů a hudby, a připravují tak o zisk samotné tvůrce či interprety.

Podle odpůrců ale ACTA zásadně ohrožuje právo na svobodu projevu a přenáší povinnosti vlastníků práv duševního vlastnictví na stát nebo uživatele. Kritizují i příliš vágní  formulace, které nabízejí řadu různých výkladů, a utajované projednávání smlouvy.

Odpor proti smlouvě byl nejsilnější na počátku roku, kdy se proti ní v unii konaly masivní demonstrace. Do ulic tehdy vyšly tisíce převážně mladých lidí.

Podle obhájců smlouva ACTA zamezí počítačovému pirátství, nelegálnímu kopírování či přílivu padělaného zboží na evropské trhy. Odpůrci však tvrdí, že dokument naruší svobodu na internetu a volný přístup k informacím.