Třiatřicetiletý akrobat z legendárního klanu Wallendů, který má české kořeny, svůj dech beroucí kousek zvládl za tmy a za necelou půlhodinu. Jeho 550 metrů dlouhou cestu z americké na kanadskou stranu přitom přímo na místě sledovalo přes 120.000 lidí a další desetitisíce diváků se na mimořádný akrobatický výkon dívaly v přímém přenosu v televizi.
"Jsem v sedmém nebi," řekl šťastný kaskadér novinářům po dokončení své nebezpečné mise. Zážitek, kdy přecházel po pěticentimetrovém laně nad rychlým proudem, ve větru, mlze vodní tříště a ve světle reflektorů, se podle něj "nedá s ničím srovnat".
Americký akrobat prý o překonání vodopádů snil už od dětství a sehnat povolení amerických a kanadských úřadů mu trvalo rok. Původně se chtěl na laně pohybovat zcela bez jištění. Kvůli pokrytí finančních nákladů na svůj kousek ale nakonec souhlasil s podmínkami televizní stanice ABC, která jeho pochod nad vodopády přenášela. Ta si vymínila, že Wallenda musí mít nějakou pojistku pro případ pádu.
"To je ale skvělý výhled, opravdu to bere dech," zavtipkoval si Wallenda na začátku své procházky nad vodopády. Po pár desítkách metrů se ale už plně soustředil a divákům popsal nepříliš příznivé podmínky. "Mlha je opravdu hustá a občas toho moc nevidím. Vítr fouká z jedné strany, vodní tříšť se na mě dere z té druhé. Občas je to dost nepříjemné."
V televizním přenosu se zdálo, že Američan po provaze pomalu kráčí zcela strojově, s naprostou jistotou a v absolutní rovnováze. Do mikrofonu si ale v půli cesty postěžoval, že držet dlouhou tyč je fyzicky velmi náročné a že je poměrně vyčerpaný. Do cíle však došel mnohem dřív, než plánoval - původně počítal s 45 minutami.
Těsně před koncem své cesty Wallenda dokonce na provazu poklekl a dovolil si triumfální gesto, pak po provaze téměř běžel, aby se pozdravil se svou rodinou. Desetitisíce přihlížejících ho hlasitě zdravily, a akrobat měl dokonce dost sil na to, aby si popovídal s kanadským celníkem, který po něm žertem žádal pas.
Nik Wallenda je už sedmou generací známé akrobatické rodiny, která má kořeny v Evropě. Jeho předci se jako kočovníci svým cirkusovým uměním začali živit koncem 18. století v Čechách, později se přesunuli do Německa a v roce 1928 odešli do Spojených států.
Po laně začal Nik Wallenda s oporou chodit už ve dvou letech a bez opory ve čtyřech. Do Guinnessovy knihy rekordů se zapsal třeba v roce 2008, kdy bez jištění přešel po laně ve výšce víc než 40 metrů a pak se po něm ještě projel na kole. V plánu má ještě na laně překonat Velký kaňon (Grand Canynon) v Arizoně.
Kaskadér Nik Wallenda přešel po laně Niagarské vodopády
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist