V Bosně odsoudili za válečné zločiny první ženu. Za vraždu civilistů dostala 5,5 roku

Bývalá příslušnice bosňácké armády se v pondělí stala první ženou odsouzenou v Bosně za válečné zločiny. Rasemu Handanovičovou, která se přiznala k vraždění chorvatských civilistů a zajatců, soud poslal do vězení na pět a půl roku, informují balkánské internetové servery.

"Ještě jednou chci vyjádřit svou upřímnou lítost nad vším, co jsem udělala. Je mi lito, že jsem se zúčastnila poprav a vyjadřuji svou upřímnou soustrast všem, kterým jsem ublížila. Spáchala jsem zločin a přeji si mít svůj trest co nejdříve za sebou," řekla Handanovičová soudu.

K zločinu došlo v polovině dubna 1993 v obci Trusina na jihu Bosny. Obžalovaná bude výměnou za mírnější trest vypovídat proti ostatním členům jednotky při dalších vyšetřováních. Soudkyně udělený trest odůvodnila tím, že Hadanović vyjádřila lítost.

"Co je asi nejdůležitější a co chci před tímto soudem zdůraznit je, že členové rodin, které byly zabity v obci Trusina, souhlasí s dohodnutým trestem," uvedla soudkyně Vesna Budimir.

Handanovičová byla příslušnicí jednotky zvané Zulfikar, byla známá pod přezdívkou Zolja. Její jednotka byla pod přímou kontrolou velení bosňácké armády.

Kvůli vraždění v Trusině je v současnosti souzeno dalších šest členů této jednotky. Po válce emigrovala Handanovičová do USA, kde byla zatčena loni v dubnu. Od konce loňského roku je 39letá žena uvězněná.

Bosňáci (muslimové žijící v Bosně) a bosenští Chorvaté vstoupili do války proti bosenským Srbům z let 1992 až 1995 společně. V letech 1993 až 1994 proti sobě ale navzájem bojovaly všechny tři strany. Občanská válka v Bosně a Hercegovině si podle posledních odhadů vyžádala na 100 tisíc obětí.

Už v roce 2003 byla poslána do vězení někdejší prezidentka bosenské Republiky srbské Biljana Plavšičová, ale učinil tak mezinárodní tribunál v Haagu.