Extremisté v Řecku sílí. Chtějí zemi zbavit "zápachu" imigrantů a zaminovat hranice

Stále více Řeků popřává sluchu pravicovým extremistům z neparlamentní strany Zlaté jitro (Chrysi Avgi), kterým stouply podle posledních předvolebních průzkumů preference na pět procent.

Jejich recept na řešení ekonomické krize v zemi vypadají jednoduše: vyhoštění stovek tisíc přistěhovalců a zaminování hranic s okolními státy, odkud nejčastěji přicházejí.

"Chceme vyhnat všechny nezákonné přistěhovalce. Chceme odtud dostat jejich zápach," prohlásil podle agentury Reuters představitel strany Frangiskos Porichis, který vystoupil před desítkami stoupenců v aténském přístavu Pireus, v jehož obvodu za stranu kandiduje.

Voličům země v nejhorší hospodářské krizi od druhé světové války extremisté slibují, že vyhošťování začne hned po volbách. A následovat mají pak i ti, kteří svůj pobyt legalizovali.

Strana, která popírá, že by byla neonacistická, se ale prozrazuje svou vlajkou, která sice obsahuje starořecký geometrický symbol, ale trochu připomíná hákový kříž německých nacistů. Na svých letácích pak pod heslem "Řecko Řekům" slibuje podobně jako v Německu postiženému krizí v 30. letech minulého století například práci pro každého Řeka.

Vlajka řecké extremistické strany Zlaté jitro

Přesto tito pravičáci nezaostávají za stále se rozšiřující skupinou lidí, která projevuje v zemi protiněmecké nálady, protože Berlín je označován za hlavní hybnou sílu ve vymáhání mezinárodních pohledávek z dluhů a v prosazování drastických rozpočtových škrtů.

Strana netají sympatie k někdejší vojenské diktatuře z přelomu 60. a 70. let a také k diktátorovi Ioannisovi Metaxasovi, který hrdě odmítl kapitulovat před Itálií v roce 1940.

Kandidují pasáci koz i vojenští důstojníci

Podle řeckých pozorovatelů nekandidují za Zlaté jitro profesionální politici. Jsou mezi nimi farmáři, pasáci koz, dělníci a vojenští důstojníci ve výslužbě. Poměrně známý je pouze vůdce strany, která se vynořila na politické scéně jen před pár měsíci. Nikolaos Michaloliakos, bývalý příslušník zvláštních jednotek, prorazil v obecních volbách v roce 2010, kdy se dostal do aténské radnice. Při svém prvním veřejném vystoupení pak předvedl veřejnosti nacistický pozdrav.

"Zlatý úsvit má výhodu, že je vlastně neviditelný. Kromě Michaloliakose neznám žádnou jinou tvář strany a to se politikou hodně zabývám. Funguje to jako ochranný štít," řekl Reuters politický analytik, který si nepřál být jmenován.

Podle předvolebních průzkumů by strana mohla obdržet 4,1 až 5,7 procenta hlasů. Většinou to jde na úkor krajně pravicové Lidové ortodoxní výzvy (LAOS). Ta byla několik měsíců v současné vládní koalici konzervativců a socialistů, která pokračuje v nepopulárních úsporných opatřeních.

Dobročinnost jako politická kampaň

Taktikou Zlatého úsvitu nejsou ale jen řeči. V průběhu roku uspořádali sérii dobročinných akcí, při nichž rozdávali chudým rodinám pytle s rýží, olivový olej a oblečení.

Bývalou voličku socialistů, 76letou Katerinu Karusiovou, která trpí rakovinou, dojali jednoho rána tito extremisté k slzám. Objevili se u jejích dveří s plnými taškami jídla.

"Slyším, jak pro lidi dělají hezké věci. Tak proč je nevolit?" ptá se manžel obdarované. Když dárci odcházeli, zanechali jim na sebe telefonní číslo a řekli jim: "Zavolejte nám, když budete cokoli potřebovat. A myslíme tím cokoli".

Podobný zážitek měla 41letá Konstatina Tasiuová, které příslušníci Zlatého úsvitu přinesli pytel oblečení a tašky s nákupem ze samoobsluhy. "To je poprvé, co nám někdo přinesl oblečení a jídlo. Doposud nám občas pomohla akorát církev," podotkla žena trpící epilepsií. "Budu volit Zlatý úsvit. Možná nastal čas pro něco nového," dodala.

A u toho radikálové nekončí. Ve svých čtvrtích pravidelně doprovázejí důchodce, kteří si jdou vybírat peníze do bankomatů a bojí se, že budou okradení zevlujícími přistěhovalci.