Štrasburk nemůže rozhodnout o masakru v Katyni. Rusové nespolupracují

Evropský soud pro lidská práva dnes odsoudil Rusko za ponižující a nelidské zacházení s některými blízkými obětí masakru v Katyni, při kterém tajná sovětská policie NKVD v roce 1940 postřílela tisíce Poláků.

Masakr lze podle tribunálu považovat za válečný zločin. Moskva naopak s uspokojením kvitovala, že soud nezavázal ruské úřady obnovit vyšetřování případu, považovaného v Rusku za již promlčený.

Pondělní rozsudek není pravomocný. Obě strany mají tři měsíce na to, aby se odvolaly k vyšší instanci štrasburského soudu. Právní zástupce rodin obětí už oznámil, že to s největší pravděpodobností udělají.

Z ponižujícího zacházení Rusy obvinilo 15 příbuzných obětí katyňského masakru, štrasburský tribunál dal v pondělí za pravdu deseti z nich. Ruská justice odmítala žádosti pozůstalých o informace, za jakých okolností jejich blízcí zemřeli, i o jejich rehabilitaci.

"To, že soud uznal, že je Rusko vinné ve věci ponižujícího zacházení s žalujícími, je nepříjemné pro prestiž Ruské federace a morální vítězství pro žalující," citovala agentura PAP Wojciecha Materského, šéfa Institutu politických studií Polské akademie věd a odborníka na dějiny SSSR.

Soud případ nemůže hodnotit

Štrasburský tribunál také konstatoval, že nemůže zhodnotit, zda Rusko při vyšetřování masakru porušilo Evropskou úmluvu o lidských právech, protože se soudem nespolupracovalo a neposílalo mu vyžádané podklady.

Podle právního zástupce pozůstalých po obětech katyňského masakru Ireneusze Kamińského jim rozsudek udělal radost, ale chtěli by ještě více. "Ta záležitost byla komplikovaná nejen z pohledu práva, ale i politicky," dodal Kamiński.

Rozhodnutí soudu podle ruského zástupce Andreje Fjodorova odpovídá ruským zájmům, a proto nepředpokládá, že by se Moskva ještě odvolala. "Ve prospěch Ruska vyznívá rozhodnutí v hlavním bodu: obnovení vyšetřování katyňského případu je mimo rámec kompetencí soudu. To je nesporně pozitivní výsledek," řekl agentuře Interfax.

Případ z roku 1940 podle Fjodorova nespadá pod jurisdikci štrasburského soudu kvůli promlčení, jakkoli polští žalobci tvrdili opak a požadovali, aby Rusko masakr vyšetřilo a vypátralo viníky.

Citlivé téma

Po vstupu Sovětské armády do Polska tajná policie v katyňském lese nedaleko západoruského Smolenska i na jiných místech postřílela celkem asi 22 000 Poláků, hlavně příslušníků polských elit.

Katyňský masakr a přístup Moskvy k němu dlouhodobě zatěžuje polsko–ruské vztahy. Sovětský režim z něho dlouhé desítky let obviňoval nacisty, pravdu o těchto událostech se ruská veřejnost dozvěděla v éře Gorbačovovy perestrojky: až 13. dubna 1990 během návštěvy tehdejšího polského prezidenta Wojciecha Jaruzelského Moskva oficiálně připustila, že zločin byl dílem sovětské tajné policie NKVD.

Rusko masakr vyšetřovalo od začátku 90. let do roku 2004, kdy ho hlavní vojenská prokuratura zastavila s tím, že viníci jsou již mrtví, a většinu dokumentů z vyšetřování utajnila.

Před dvěma lety se zdálo, že přelom je na dosah: ruský premiér Vladimir Putin se spolu se svým polským protějškem v Katyni poklonil památce obětí a odsoudil zločiny stalinismu. V témže roce, kdy nedaleko Katyně při leteckém neštěstí zahynul polský prezident Lech Kaczyński a jeho spolupracovníci, i poslanci ruského parlamentu ve zvláštním prohlášení uvedli, že zločin nařídilo sovětské vedení v čele se Stalinem.

Přesto však spor nebyl plně urovnán. Otázka rehabilitace obětí totiž ještě zůstává otevřená a Moskva ani nepředala Varšavě všechny tajné dokumenty.