Zřícení částí staveb v Koloseu a v Pompejích, výrazné škrty v rozpočtech divadel, kinematografie v krizi: Itálie není schopna nést náklady na údržbu svého obrovského kulturního dědictví a musí se obracet se na soukromý sektor a na Evropskou unii, píše agentura AFP.

Itálie, která je po Francii, Spojených státech a Španělsku čtvrtou nejoblíbenější destinací turistů, byla vždy hrdá na své kulturní dědictví, jež se obohacovalo v průběhu staletí, od římské epochy po renesanci a baroko. Dnes však musí Apeninský poloostrov, který dusí kolosální zadluženost a s tím související úsporná opatření, shánět finance, kde se dá.

V polovině ledna v Římě už poněkolikáté spadly úlomky z Kolosea, symbolického monumentu metropole, který poškodily především eroze a výfukové plyny aut. Největší římský amfiteátr navštíví ročně na šest milionů lidí.

Vláda, která nemá peníze, vypsala konkurz pro soukromý sektor, aby sponzoroval rekonstrukci této výjimečné památky. Zvítězil v něm král italského obuvnického průmyslu Diego Della Valle se svou firmou Tod's a přislíbil investovat 25 milionů eur (asi 645 milionů korun).

Rekonstrukce měla začít už v březnu

Della Valle však v lednu pohrozil, že se z projektu stáhne, protože bylo zahájeno vyšetřování údajných nesrovnalostí v zadávání zakázky. Případ zdaleka nebyl uzavřen, ačkoli rekonstrukce rozložená na tři roky měla začít v březnu.

Pozornost ale vyžadují všechny italské památky, upozornila asociace italských architektů, která požaduje uvolnění odpovídajících zdrojů.

Pompeje se bortí

Nedaleko Neapole chátrá slavné archeologické centrum Pompeje, které v roce 1997 zařadilo UNESCO na svůj seznam světového dědictví. Během dvou let se tu zbortilo několik částí zachovalých budov, naposledy jeden ze sloupů vstupního loubí takzvaného domu Loreia Tiburtina, jednoho z nejkrásnějších v tomto starověkém městě.

Řím nyní odstartoval obří projekt na záchranu Pompejí, který by měl stát celkem 105 milionů eur (asi 2,6 miliardy korun). Významnou měrou se na něm bude podílet Evropská unie a vláda doufá, že i soukromý sektor.

Tato velmi obtížná situace se může ještě zhoršit. Italský stát totiž vynakládá na kulturu jen 0,21 procenta svého rozpočtu, zatímco například Francie vyčleňuje jedno procento. Řím ovšem prohlašuje, že na Apeninském poloostrově se nalézá polovina světového kulturního dědictví.

Oněch 1,8 miliardy eur (43,2 miliardy Kč) z ročního rozpočtu slouží jen k ucpávání děr a pro současné umění tak zbývá jen nepatrná část.

Loni prestižní milánská La Scala a Piccolo Teatro obdržely o 17 milionů eur (asi 400 milionů Kč) méně.

Umělecký ředitel La Scaly Stéphane Lissner vyzval vládu Maria Montiho, aby neobětovalo kulturu přísným úsporným opatřením, a zdůraznil, že procentní část z rozpočtu, kterou italská vláda vyčleňuje na kulturu, je již tak jednou z nejnižších v Evropě.

Divadlo má historicky nejméně peněz

Divadelní fond, který subvencuje italské scény, loni skončil na svém historickém dně s 231 miliony eur (5,5 miliardy Kč). To je padesátiprocentní pokles ve srovnání s rokem 2010. Jen v Římě hrozí uzavření 31 divadlům.

Rozklad postihl i svět filmu: sdružení filmových a televizních tvůrců 100autori vyjádřilo v lednu hluboké znepokojení nad novým omezováním rozpočtů a rušením projektů.

Například mladý dokumentarista Gustav Hofer se musel obrátit do zahraničí, aby získal financování. "V Itálii zbývají pro dokumentární filmy opravdu jen drobečky," stěžoval si.

Podobné zkušenosti má šéf malé produkční společnosti Capetown Camillo Esposito: "Je těžké najít financování a distribuovat film, který není komerční."

 

Situace není potěšitelná: "Je tu cosi, co nefunguje, nevíme, jak s naší národní kulturou vydělávat," konstatoval trpce spisovatel Umberto Eco v dopise vládě, který byl loni zveřejněn.

Související