Izrael chce zaútočit na Írán. Bojí se jeho jaderného programu, píší místní média

Pro mnohá izraelská média podle francouzského deníku Ouest France již není otázkou, zda Izrael zaútočí na Írán, ale jen kdy se tak stane.

Premiér Benjamin Netanjahu a jeho ministr obrany Ehud Barak totiž soudí, že Izrael musí za každou cenu zastavit íránský jaderný program, aby se zabránilo nové snaze zlikvidovat židovský národ.

Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé ale naznačil, že neztrácí naději v vpuštění zahraniční kontroly do Íránu.

Netanjahu s Barakem jsou prý také přesvědčeni, že je třeba konat rychle. Írán podle nich přesouvá stále hlouběji pod zem své jaderné provozy, aby je nemohly zasáhnout letecké bomby: továrna na obohacování uranu v lokalitě Fordo byla kupříkladu vyhloubena pod horou.

Podle izraelských médií však není jasné, zda oba politici již mají potřebnou většinu ve čtrnáctičlenné bezpečnostní radě židovského státu.

Juppé se vyjádřil k íránskému dopisu, který obdržela šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová a ve kterém Teherán údajně projevuje ochotu o svém jaderném programu opět jednat.

Připustil také, že je dvojznačný, ale zároveň dodal, že může naznačovat, že se Írán "začíná otvírat". Íránský velvyslanec v Moskvě upřesnil, že je Tehrán ochoten jednat, aniž by pro to vyžadoval předběžné podmínky.

Izrael a Západ obviňují Írán z vývoje jaderných zbraní, což Íránci odmítají. Tel Aviv navíc Írán považuje za existenciální hrozbu.

Zatímco Izrael v poslední době nevylučoval možnost úderu na íránská jaderná zařízení, íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád mnohokrát pohrozil zničením židovského státu a ve středu oznámil rozšíření íránského jaderného programu. Teherán navíc podporuje militantní protiizraelská hnutí v Libanonu a v pásmu Gazy.

Podle deníku Jerusalem Post bude už těžké íránský program zastavit. Izrael je v takovém případě připraven zasáhnout silou, "i když se bude za každou cenu snažit tento okamžik oddálit".

Varovný hlas z Evropy

Odradit Tel Aviv od leteckého útoku proti jaderným zařízením v Íránu mohou především Spojené státy, hlavní spojenec Izraele. Devět měsíců před prezidentskými volbami Barack Obama ujistil Izrael, že zaručuje jeho bezpečnost. Nemá ale po Iráku a Afghánistánu chuť pouštět se nyní do nového vojenského dobrodružství.

Také Evropané varují Izrael, že po podobném útoku by mohl vzplát celý region. Teherán má podle nich nejméně 200 balistických raket Šaháb-3, kterými by mohl ohrozit nejen Izrael, dodal server ouest-france.fr.

Írán ve středu oznámil, že začal vkládat palivo vlastní výroby do výzkumného reaktoru v Teheránu a zároveň zprovoznil 3 tisíce nových odstředivek. Íránci prý k tomu účelu sami obohacují uran na 20 procent.

Ministr Barak ve čtvrtek podle agentury AFP řekl, že Írán sice v jaderném programu postupuje, středeční zprávy o jeho úspěších na tomto poli ale podle něj byly "přehnané".

Íránci prý chtěli vytvořit dojem, že v kontroverzním programu postoupili do "bodu, odkud není návratu" a že tedy na jakoukoli akci světových mocností proti němu je už pozdě. K tomu, aby se Íránci dostali k odstředivkám druhé nebo třetí generace, je prý ale podle Baraka ještě daleko.