Nový tuniský prezident Munsif Marzúkí ve středu jmenoval předsedou vlády generálního tajemníka umírněně islamistické Strany obnovy (Hizb an-Nahdá) Hamádího Džibálího.

Dvaašedesátiletý islamista "ze staré školy", který strávil za vlády svrženého prezidenta Zína Abidína bin Alího 15 let ve vězení, nejvíce zaujal svými nedávnými výroky o návratu chalífátu do Tuniska po vítězství islamistické Strany obnovy v říjnových volbách. Téměř rok po zahájení tzv. arabského jara loni 17. prosince právě v Tunisku se tak zde k moci dostali islamisté.

Strana obnovy, která vznikla již před 30 lety a která byla legalizována až letos v březnu, přitom zdůrazňuje, že chce v zemi zavést "demokracii založenou na hodnotách islámu". Vůdcem strany je Rašíd Ghannúší, který se letos v lednu vrátil do Tuniska po 20 letech exilu. Ten několikrát řekl, že islámské právo (šaría) "nemá v Tunisku místo".

"Bratři" z hnutí Hamás

I vystudovaný inženýr a bývalý novinář Džibálí, který je považován za umírněného politika se schopností kompromisu, před volbami tvrdil, že "Tunisko nebude islamistickým, ale demokratickým státem" a že Strana obnovy je "civilní, nikoli teokratickou stranou".

Na mítinku své strany v neděli 13. listopadu ve svém rodném přímořském městě Sús za přítomnosti vysokého představitele palestinského radikálního hnutí Hamas, které přes čtyři roky ovládá pásmo Gazy, ale Džibálí řekl: "Bratři, nyní jsme v historické chvíli... v novém cyklu civilizace, dá-li Bůh. ... Jsme v šestém chalífátu, s boží pomocí."

Chalífát, což znamená vládu chalífy, hlavy muslimské obce, vznikl po smrti proroka Mohameda v roce 632. Původně to byla náboženská instituce, ale i státní útvar, který zahrnoval veškerá území ovládaná muslimy a ve kterém se striktně uplatňovala šaría. Pátý a posledních chalífát, osmanský, zrušil v březnu 1924 turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk.

V arabských zemích nebyl podle odborníků tento termín v minulých desetiletích příliš připomínán, protože byl propagován některými radikálními islamistickými skupinami, například Stranou osvobození (Hizb at-Tahrír). Tato formace, kterou založili palestinští odpadlíci od egyptského islamistického Muslimského bratrstva v roce 1953, usilovala o obnovu všeislámského chalífátu.

Džibálí později řekl, že byla jeho slova vytržena z kontextu. Podle některých jeho vyjádření ale jen posílilo obavy z dvojí tváře strany: umírněné v televizi a před zahraničními novináři a radikálnější při projevech v mešitách či na stranických shromážděních.

Disident

Hamádí Džibálí se narodil 12. ledna 1949 v Súsu. Na Tuniské univerzitě vystudoval inženýrství, později se ve Francii stal odborníkem na solární energii a energii z proudění vzduchu. V Súsu měl svoji firmu.

V červnu 1981 patřil k zakladatelům islamistického Hnutí islámské tendence (MTI), které se v roce 1989 přejmenovalo na Stranu obnovy.

"Je to islamista ze 'staré školy'. Koncem 80. let se výrazně zapojil do konfrontace s režimem," řekla o něm nedávno novinářka Súfjan bin Farhatová. Připomněla událost z listopadu 1987, kdy se strana přiznala k plánování převratu pomocí infiltrace do armády.

Činnost strany byla ochromena po parlamentních volbách v dubnu 1989, kdy její stoupenci získali jako nezávislí na kandidátkách různých formací na 17 procent hlasů. Bývalý šéfredaktor stranických novin Al-Fadžr Džabálí byl poprvé odsouzen na rok v roce 1991.

Poté byl zatčen v květnu 1992, kdy byl obviněn z pokusu o státní převrat a ze snah zavést islámský stát. V srpnu 1992 byl odsouzen k 16 letům vězení za "členství v nelegální organizaci" a "snahy změnit podobu státu". Podmínky v káznici byly kruté: přes deset let strávil na samotce, několikrát držel hladovku. Podmínečně propuštěn byl až v únoru 2006.

Související