Rozdílné postoje mezi NATO a Ruskem ohledně západní protiraketové obrany přetrvávají. Aliance ale věří, že se podaří dosáhnout dohody na příštím summitu Severoatlantické aliance v květnu 2012 v Chicagu, kam by měl přijet i ruský prezident Dmitrij Medveděv. Po čtvrtečním jednání ministrů zahraničí států NATO s jejich ruským protějškem Sergejem Lavrovem to řekl šéf aliance Anders Fogh Rasmussen.

Generální tajemník Severoatlantické aliance odmítl podle agentury AP stížnosti Ruska, že aliance nebere na vědomí obavy Moskvy, podle které budovaný protiraketový systém může být použit proti Rusům. Ujistil, že představitelé NATO Lavrova dobře vyslechli a vysvětlili mu své postoje.

Lavrov po jednání neskrýval svou nespojenost. "Bohužel naši partneři ještě nejsou připraveni ke kompromisům a spolupráci v protiraketové obraně," řekl šéf ruské diplomacie. Zdůraznil, že Moskva potřebuje jasné garance, že štít aliance nebude proti jaderným odstrašujícím silám Ruska.

Rasmussen už ve středu prohlásil, že aliance a Rusko mají společný zájem, kterým je ochrana obyvatelstva proti reálným raketovým hrozbám, například z Íránu. "Určitě se budou zbytečně utrácet peníze, pokud Rusko začne rázně investovat do protiopatření vůči umělému nepříteli, který neexistuje," řekl šéf NATO v reakci na nedávné hrozby Kremlu.

Medveděv koncem listopadu pohrozil rozmístěním raket v oblasti Kaliningradu i dalších ruských regionech. Zbraně by byly zamířeny na části západního protiraketového deštníku, nebudou-li adekvátně rozptýleny ruské obavy. Pohrozil i odstoupením od odzbrojovacích smluv s USA.

Rozzlobený Schwarzenberg

Moskva podle AFP požaduje písemné a právně závazné záruky, což odmítá NATO ve snaze zachovat si široké pole působnosti. "Naši přátelé z NATO kategoricky odmítají vyjádřit písemně to, co tvrdí slovně, především, že tento projekt protiraketového štítu v Evropě nepředstavuje pro Rusko žádné riziko," řekl Lavrov krátce před dnešní schůzkou.

Šéf české diplomacie po dnešním jednání v Bruselu zdůraznil, že aliance si nenechá od Ruska diktovat, co by měla či neměla dělat. "Rusko má představu, že je tak velká mocnost, že může určovat naší politiku, aniž by se jinak podřídili pravidlům NATO," řekl Karel Schwarzenberg.

Protiraketový štít NATO má být operativní v letech 2018 až 2020. Má být rozmístěn v několika zemích, které jsou blízko Ruska jako Polsko, Rumunsko či Turecko. Uvažuje se údajně i o využití českého území.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist