Nový italský premiér obhájil svou vládu. Jeho dalším cílem je ušetřit 25 milionů eur

Kabinet italského premiéra Maria Montiho obstál. Už ve čtvrtek vláda získala důvěru Senátu, o den později jí důvěru vyslovila i drtivá většina poslanců. Nový kabinet by měl zemi vést do řádných parlamentních voleb v roce 2013 a jeho primárním úkolem je vyvést zemi z dluhové krize.

Vládu podpořilo 556 poslanců, proti jich hlasovalo 61. Montiho kabinet získal hlasy všech velkých stran s výjimkou separatistické Ligy severu (LN), která se podílela na předchozím kabinetu Silvia Berlusconiho. Představitelé LN už dříve dávali najevo, že s jmenováním Montiho do čela kabinetu nesouhlasí.

Nový italský premiér by se měl už příští týden v úterý setkat s předsedou Evropské komise Josém Barrosem a prezidentem EU Hermanem Van Rompuyem, ve čtvretk pak s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, se kterými se bude věnovat otázkám okolo zadlužené Itálie i budoucnosti eurozóny.

"Jsem rád, že mohu oznámit, že příští týden budu mít dvě schůzky: jednu v Bruselu... a jednu s prezidentem Sarkozym a kancléřkou Merkelovou," prohlásil Monti.

Jak slíbil v parlamentu, bojovat teď bude proti daňovým únikům a provede i penzijní reformu. Varoval také před zablokováním nepopulárních návrhů poslanci, kteří si tak budou chtít zvýšit svůj vlastní kredit u voličů. Pokud se totiž nepodaří provést nutné reformy, čekají Itálii ještě horší časy, dodal Monti.

Setkání s papežem

Krátce před pátečním hlasováním se Monti setkal i s papežem Benediktem XVI. a krátce si promluvili, informoval server BBC News. Nejvyšší představitel katolické církve se na římském letišti Fiumicino připravoval na cestu do afrického Beninu.

Berlusconiho strana Lid svobody už dříve upozornila, že její podpora Montiho kabinetu je podmínečná. Straně se nelíbí především plán vlády na zavedení daně z majetku. Sám Berlusconi ale dnes vyjádřil přesvědčení, že Montiho vláda vydrží až do řádného termínu voleb.

Montiho vláda by měla přijmout úsporná opatření s cílem zajistit jen v příštím roce rozpočtové škrty ve výši 25 miliard eur (asi 640 miliard korun). Vláda bude ovšem také podporovat opatření směřující k hospodářskému růstu, což má zajistit zvýšení produktivity práce a konkurenceschopnosti.