Barroso: EU musí být jednotná, jinak nemá význam a rozpadne se

Evropa se v boji s dluhovou krizí v eurozóně musí sjednotit, jinak jí hrozí rozpad a bezvýznamnost. Ve svém komentáři v britském listě The Observer to napsal předseda Evropské komise José Barroso. Eurozóna by podle něj měla prosadit hlubší integraci, v celé EU se pak nesmí prosadit negativní vliv jednoho člena, který se staví proti společnému postupu.

Výzva k solidaritě byla pravděpodobně mířena k Velké Británii, kde evropská dluhová krize posílila vliv již tak hlasitých euroskeptiků. "Vzhledem k fundamentálním změnám ekonomického a geopolitického řádu musí Evropa postupovat společně, jinak jí hrozí fragmentace," uvádí v komentáři Barroso.

"Dynamika globalizace z hlediska finančního, ekonomického, ale i geopolitického Evropany konfrontuje s neúprosnou volbou: žít společně, sdílet společný osud a vliv ve světě; anebo čelit vyhlídkám nejednotnosti a úpadku. V tomto rozhodujícím okamžiku se buď sjednotíme, anebo budeme čelit bezvýznamnosti," pokračovat šéf Evropské komise.

Epicentrum krize je nyní v Itálii

Barroso doufá, že až budou historici jednou hodnotit toto období, tak prý snad pochopí, že unie udělala krok zpět od hrozícího rozpadu. "Doufám, že (historici) uvidí, jak se Velká Británie bezvýhradně přidala k ostatním členským zemím a k institucionálním partnerům, aby zajistila stabilitu Evropské unie," napsal Barroso.

Premiér Velké Británie David Cameron několikrát vyzval lídry eurozóny, aby učinili rázné kroky na podporu eurozóny. Měnová unie se nyní potýká zřejmě s největší krizí od svého vzniku v roce 1999. Loni bylo nuceno požádat o mezinárodní finanční pomoc Řecko, aby se vyhnulo riziku vyhlášení platební neschopnosti. Od té doby potkal stejný osud také Irsko a Portugalsko. Nyní je epicentrum krize v Itálii.

Británie, která je sice členem Evropské unie, ale odmítla přijmout euro, nechce na záchranu slabých a zadlužených zemí eurozóny přispívat. Zároveň se ale obává ztráty vlivu, protože v takzvané dvourychlostní Evropě by mohla zůstat stranou. Za tento postoj si Cameron vysloužil tvrdou kritiku od francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, v Británii pak od členů opozičních labouristů.