Nový objev: Neandrtálci a moderní lidé žili vedle sebe tisíce let

Nejstaršími pozůstatky moderního člověka v Evropě jsou dva dětské zuby a úlomek čelisti, které byly objeveny v Itálii a Británii.

Podle nové datace jsou tyto nálezy ostatků druhu Homo sapiens starší než 41 tisíc let a zuby možná dosahují stáří až 45 tisíc roků. Informoval o tom včera server BBC.

Dvojice zubů patřící dítěti byla v minulosti odhalena v jeskyni Grotta del Cavallo v oblasti Apulie na jihu Itálie a čelistní fragment pochází z jeskynního systému Kents Cavern v anglickém hrabství Devon.

Odborníci nyní s využitím nejnovějších vědeckých metod upřesnili stáří těchto ostatků.

Řada archeologických nálezů vypovídá o tom, že člověk rozumný se začal usazovat na evropském kontinentu před 42 až 44 tisíci lety. Doposud ale chyběly lidské fosilie, které by to potvrzovaly.

Objevy svědčí o tom, že v Evropě spolu v delším časovém období žili zástupci druhu Homo sapiens a neandertálci. Homo neanderthalensis poté vyhynul a nové nálezy podle archeologů znovu kladou otázku ohledně možné role člověka rozumného na zániku jeho příbuzných.

Podle expertů mohl být důvodem vyhynutí neandertálců konflikt mezi oběma druhy či fakt, že Homo sapiens lépe snášel tehdejší krušné klimatické podmínky.

"Na těchto závěrech je důležité, že prodlužuje období, po které Homo sapiens žil současně s neandertálci," vysvětlil Tom Higham z Oxfordské univerzity, který vedl studii týkající se ostatků z jeskyně Kents.

"Odhadujeme, že koexistence moderních lidí a neandertálců v této části světa zaujímá období tří až pěti tisíc let," dodal.