Brusel chce Srbsko v EU. Podmínkou jsou jednání s Kosovem

Srbsko a Černá Hora se ve středu přiblížily členství v Evropské unii. Evropská komise totiž navrhla, aby unie Srbsku udělila status kandidátské země, což je nezbytné k zahájení přístupových jednání, a s Černou Horou aby tato přístupová jednání zahájila. Podmínkou k otevření rozhovorů s Bělehradem je ale obnova jednání mezi Srbskem a Kosovem. Reakce Srbska na návrh EK byly vesměs potěšené, ozvaly se však i hlasy odmítající podmínky.

"Já doufám, že v prosinci členské země tento názor přijmou za vlastní a o statusu (kandidáta pro Srbsko) rozhodnou," řekl eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle.

Rozhodnutí Bruselu v případě Srbska je možné brát v jistém smyslu jako "odměnu" za jeho pokrok ve spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Srbsku se totiž v poslední době podařilo zadržet dva poslední vysoké činitele obžalované z válečných zločinů, po nichž ICTY pátral. Jde o bývalého velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče a někdejšího vůdce chorvatských Srbů Gorana Hadžiče.

Cesta Srbska, které o členství požádalo v roce 2009, do EU ale i pak bude zřejmě ještě hodně dlouhá. Problém se dá čekat zejména kvůli jeho napjatým vztahům s Kosovem, které se od něj v roce 2008 jednostranně odtrhlo a jehož nezávislost Bělehrad neuznává. Od Bělehradu komise očekává, že bude pokračovat v dialogu s Kosovem, který před časem začal, avšak následně se dostal do problémů. "Tento dialog musí pokračovat," zdůraznil český eurokomisař Füle.

Bělehrad ve středu doporučení EK přivítal. "Jsem hrdý na to, že naše reformy byly Evropskou komisí vyhodnoceny jako úspěšné," prohlásil prezident Boris Tadić. Obzvlášť pyšný je prý na hodnocení v ožehavých oblastech, jako je justice nebo boj proti organizovanému zločinu a korupci, dodal.

Ministr zahraničí Vuk Jeremić však odmítl podmínku EK. "Naše politika vůči Kosovu se nemůže měnit podle názorů Evropské komise," řekl podle agentury DPA. Přibližování Srbska k EU a řešení kosovské krize nemají podle něj nic společného: "Jsou to dva oddělené procesy, které se navzájem nemohou ovlivňovat," zdůraznil.

Černá Hora už status kandidáta na členství nějakou dobu má a komise nyní navrhla, aby tato jednání začala. Pokud jde o Turecko, nenastal žádný pokrok. EK vyzvala pokračovat v přístupových rozhovorech s Ankarou, které v poslední době zamrzly. Vyjádřila obavu z přetrvávajícího napětí mezi Tureckem a Kyprem a vyzvala Ankaru situaci nezhoršovat.

Komise také konstatovala, že Bosna a Hercegovina příliš nepokročila na cestě k EU. Nedoporučila žádnou novou iniciativu pro tento etnicky rozdělený stát, který od loňských voleb zažívá vládní krizi. Podobně se EK vyjádřila k Albánii, kterou sužují vnitropolitické potíže. Také Makedonie, která se stala kandidátem již před šesti lety, má zůstat v předsálí unie kvůli nedořešenému sporu s Řeckem kolem svého jména.

Atény tvrdí, že název Makedonie je výlučně řeckým kulturním dědictvím, a požadují, aby v definitivním názvu státu nebyla žádná podoba názvu Makedonie. Skopje to odmítá. Tvrdí, že její území bylo nedílnou součástí helénistického státu Alexandra Velikého stejně jako dnešní Řecko, a má proto stejné právo na používání tohoto názvu jako Řekové.