Káhira: Sektářské střety si vyžádaly 26 mrtvých. Zákaz vycházení už skončil

Egyptská armáda, která zemi fakticky vládne, vyhlásila kvůli nepokojům zákaz nočního vycházení. Jeho platnost skončil v pondělí v pondělních 07:00.

Násilnosti byly podle agentury AP nejhorší od únorového pádu režimu exprezidenta Husního Mubaraka. Asi čtyři desítky lidí, kteří byli označeni za iniciátory chaosu, byly zatčeny, informovala státní agentura MENA. Neuvedla však, jestli se jednalo o křesťany či muslimy.

Americký Bílý dům násilí odsoudil a evropská diplomacie vyzvala k náboženské toleranci.

Hlava egyptské koptské pravoslavné církve Šenuda III. vyhlásil třídenní smutek a odsoudil úřady, že dopouštějí opakované násilí proti křesťanům. Armáda, která vyzvala vládu, aby incident rychle vyšetřila, posílila v obavách z dalších násilností hlídky na strategických místech metropole.

Egyptský premiér Isám Šaráf označil v televizním projevu událost za "několik kroků zpět". Tvrdil, že nepokoje vyvolávají cizinci a incident označil za součást "špinavého spiknutí".

Egyptské úřady v pondělí nezvykle informovaly o popravě vraha, který loni v lednu o koptských Vánocích před kostelem ve městě Nag Hammádí na jihu země zastřelil sedm lidí, z toho šest křesťanů a muslima. Nyní 41letý pachatel byl oběšen v Alexandrii. Úřady zpravidla na popravy neupozorňují, ale v tomto případě jde možná o snahu uklidnit křesťanskou obec.

Americký Bílý dům prohlásil, že násilí se nesmí stát překážkou včasného uspořádání chystaných parlamentních voleb a plynulému přechodu k demokracii. Zároveň ve svém komuniké, z něhož citovala agentura Reuters, vyzval v Egyptě k zdrženlivosti a dodal, že USA jsou přesvědčeny, že ochrana práv menšin, včetně křesťanů, musí být dodržována. Volby se budou konat po etapách od listopadu do března.

Britský ministr zahraničí William Hague prohlásil, že je nezbytné, aby egyptské úřady zajistily svobodu vyznání a všechny strany upustily od násilností. Podle šéfa německé diplomacie Guida Westerwelleho jsou násilnosti nepřípustné. "Egypt se musí ubírat politicky i ekonomicky kupředu a zasadit se o to, aby se události arabského jara proměnily ve skutečnou demokracii," prohlásila ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonová, citovaná agenturou Reuters.

Podle egyptské státní televize úřady zvýšily bezpečnostní opatření. Vojáci byli rozmístěni okolo parlamentu a sídla vlády. Na pondělí bylo rovněž svoláno mimořádné zasedání kabinetu. Káhirská burza reagovala na nepokoje pádem o více než pět procent jen několik minut po otevření.

Svůj podíl na propuknutí násilností odmítli radikální muslimští salafisté, mluvčí hnutí nepokoje odsoudil. Opoziční mládežnické hnutí 6. dubna, které se významně podílelo na organizování protestů proti starému režimu, zhodnotilo eskalaci v Káhiře jako pokus o zničení pokojného charakteru revoluce.

Konflikt v káhirských ulicích začal pokojnou demonstrací asi 2000 koptských křesťanů, kteří před budovou televize protestovali proti nedávnému vypálení kostela a proti vládnoucí armádě, jež podle nich podobné incidenty přehlíží. Protestní akce ale brzy přerostla v násilné střety křesťanů s muslimy, do nichž se zapojili i policisté a vojáci.

Demonstranti zapalovali vojenská auta a podle svědků také brali pořádkovým silám zbraně a obraceli je proti nim. Bitky v ulicích přilákaly stovky dalších lidí z okolí, kteří se zapojili do násilností.

I několik hodin po prvním střetu násilnosti pokračovaly. Před káhirskou nemocnicí na sebe zaútočily stovky křesťanů a muslimů ozbrojených holemi. Ještě po půlnoci se městem pohybovaly skupinky muslimů, které útočily na auta, ve kterých podle nich jeli křesťané. Podle AP policisté ani vojáci při těchto incidentech často nebyli v dohledu. Potyčky menšího rozsahu byly před koptskou nemocnicí, kam byla převezena většina obětí, i v pondělí.

Koptští křesťané tvoří asi deset procent egyptské populace. Obávají se, že po pádu Mubarakova režimu by se mohli dostat k moci ultrakonzervativní muslimové, kteří by usilovali o potlačení křesťanství v Egyptě.