Slovensko na hraně pádu vlády? Koalice se pře o pomoc zemím eurozóny

Na Slovensku se poprvé od loňských parlamentních voleb začíná v koalici otevřeně mluvit o pádu vlády. Důvodem je její nejednotnost ohledně zvýšení pravomocí záchranného fondu (EFSF) na pomoc zadluženým zemím eurozóny.

Materiál sice tento týden schválila vláda, v parlamentu však zejména kvůli nesouhlasu strany Svoboda a solidarita (SaS) nemá jistou podporu.

Část vládních politiků navíc pobouřila kampaň liberálů, kteří se proti zapojení Slovenska do fondu rozhodli bojovat brožurou Euroval - cesta k socialismu. Žádají proto, aby bylo hlasování o EFSF spojeno s vyslovením důvěry vládě premiérky Ivetě Radičové.

"Postoj vlády k Eurovalu je jasný, nyní je na parlamentu a koaliční většině, aby vládě v tomto vyjádřila podporu. Pokud ne, taková vláda nemůže dlouhodobě a odpovědně vykonávat svou práci uvnitř státu ani vůči partnerům v zahraničí," citoval portál Pravda.sk šéfa vládních křesťanských demokratů Jána Figeľa.

Hledání kompromisu je neúspěšné

Koaliční lídři tento týden neúspěšně hledali kompromis ohledně podpory zadlužených zemí EU, jednání má pokračovat příští týden.

Do té doby se údajně měly jednotlivé strany zdržet vlastní kampaně v této otázce. O den později SaS představila vlastní brožuru, kterou chce vkládat do vybraných týdeníků, a snaží se zorganizovat konferenci proti Eurovalu.

Podle portálu její organizátoři již poslali pozvánku bez stanoveného data českému prezidentovi Václavu Klausovi.

"Toto není kampaň proti Eurovalu, to je kampaň za předčasné volby," reagoval poslanec nejsilnější vládní strany SDKÚ-DS Tomáš Galbavý. Šéf koaličního Mostu-Híd Béla Bugár premiérce navrhl, aby spojila hlasování o fondu s hlasováním o důvěře vládě.

Hrozba pádu vlády

"Každý se musí rozhodnout, zda chce pád vlády, nebo ne," citoval Bugára portál Sme.sk. V minulosti Radičová podobný postup odmítla.

Koalice čtyř stran pravého středu má společně s nezařazenými poslanci ve 150členné sněmovně 79 poslanců.

Kromě SaS nechce za zvýšení pravomocí záchranného fondu (EFSF) hlasovat ani část poslanců za Most-Híd. Pomoci vládním stranám zatím odmítá opoziční Směr-SD, s jehož hlasy by návrh v parlamentu hladce prošel.

Koalice se ještě v srpnu dohodla, že země bude materiál schvalovat jako poslední v eurozóně. Mezitím ale na Bratislavu začal tlačit Brusel, který žádá co nejrychlejší ratifikaci dohodnutých změn ve fungování EFSF.