V Rakousku našli gladiátorskou školu. Podívejte se na vizualizaci

Rakouští archeologové před týdnem ohlásili objev z dob římské říše. V oblasti Petronell-Carnunt našli základy gladiátorské školy, která svými rozměry patří mezi ty největší.

Odborníci mluví o jedinečném nálezu. Většina takových zařízení po zániku Římské říše a rozkvětu křesťanství totiž zcela vymizela. S odkrytím základů gladiátorských budov v Carnuntu, zjištěných zemním radarem, se ale v nejbližší době nepočítá.

Návštěvníci mohou prostor prozkoumad díky 3D modelům i počítačovým vizualizacím. O možnosti vykopávek se bude hovořit až po prozkoumání všech okolností a souvislostí stavby.

"Svou neporušeností dalšími přestavbami a svými rozměry jde o senzační archeologický objev. Je světové unikátní," citovala agentura AFP z komuniké správy archeologického naleziště.

Areál gladiátorské školy starý 1700 let měl rozlohu 11 tisíc metrů čtverečních, z toho 2800 metrů čtverečních měl centrální dvůr školy. Škola mohla cvičit průběžně 40 až 60 gladiátorů.

Krytou halu mohli v zimě vytápět

Velká cvičná aréna měla průměr 19 metrů, krytá tréninková hala, kterou bylo možné v zimě vytápět, měla 100 metrů čtverečních. V zemi se zachovaly i podlahy, což je také poměrně vzácné. Obytná budova měla 170 metrů čtverečních. Základy naměřené zemním radarem sahají až do hloubky dvou metrů.

"Bezpochyby zdaleka nejde o poslední významný objev, který v areálu antického Carnunta učiníme," řekl vědecký vedoucí archeologického parku Franz Humer.

Gladiátorská škola v rakouském Carnuntumu

Carnuntum bylo významné město římského severního pohraničí, metropole provincie Horní Panonie. Vedla přes ně obchodně silně frekventovaná Jantarová stezka na Moravu a dále až k Baltu. Císař Marcus Aurelius zde strávil tři roky svého života v letech 172 až 175 během takzvaných markomanských válek, kdy se snažil vytvořit z Moravy a nejzápadnějšího Slovenska další římskou provincii.

Městu přál i Septimius Severus, který zde byl svými legionáři v roce 194 provolán císařem. Z trosek římského období zde byly nalezeny zbytky vítězného oblouku zvané Pohanská brána, dva amfiteátry, palác místodržitele a úsek dlážděné silnice podél Dunaje, vybudované pro rychlé přesuny vojsk i obchodní účely.

Pro české dějiny je významné, že římské cihly vybrané z trosek Carnunta se ve druhé polovině 9. století používaly i ve stavbách Velkomoravské říše ve Starém Městě a v Uherském Hradišti.