Černohorská opozice vyzvala k bojkotu vyučování. Požaduje vyučování srbštiny

Spory černohorských politiků ohrožují řádný start nového školního roku. Strany se totiž nedokážou shodnout na tom, v jakém jazyce by děti měly být vyučovány.

Politici se již měsíce přou o to, jaký jazyk by měl mít v této multietnické zemi oficiální status. V současné době je úředním jazykem černohorština, ale opozice požaduje, aby se rovnoprávnou alternativou stala také srbština.

V červenci opoziční strany podmínily svou podporu novému volebnímu zákonu, který je klíčový pro kandidaturu do Evropské unie, zrovnoprávněním srbštiny s černohorštinou. Premiér Igor Lukšić se následně čtyřikrát sešel s opozicí, ale vyjednávání zatím žádný výsledek nepřinesla.

Lukšić mimo jiné navrhl název základního jazykového předmětu jako "černohorština, mateřský jazyk a literatura". Opozice s ním ale nesouhlasí a chce vyučovací předmět "černohorština, srbština, mateřský jazyk a literatura".

Protože se vláda s opozicí zatím na ničem nedohodla, prohlásili opoziční předáci, že děti do škol nepustí. Zároveň vyzvali k bojkotu vyučování, dokud nebude dosaženo dohody, informujes erver BalkanInsight.

Ministerstvo školství na oplátku oznámilo, že propustí všechny učitele, kteří odmítnou učit černohorštinu. Dodatečně učitelům rozeslalo zprávu, že mohou být snadno nahrazeni. Také pohrozilo finančním postihem rodičů, jež nepošlou děti do škol, a vyloučením studentů, kteří do tříd řádně nenastoupí.

Černohorština ve veřejnoprávní televizi

Černá Hora vyhlásila nezávislost v roce 2006, kdy opustila unii se Srbskem. Od té doby Podgorica postupně prosazuje černohorštinu jako hlavní jazyk. Vláda loni v srpnu schválila oficiální černohorskou gramatiku, kterou o několik dní později doplnil ještě slovník černohorštiny.

Vláda také loni rozhodla, že černohorština bude zavedena ve všech vzdělávacích institucích v zemi. Letos v březnu pak ze srbštiny na černohorštinu přešla černohorská veřejnoprávní televize a rozhlas. Černohorština byla dlouho uznávána jen za dialekt srbštiny. Za samostatný jazyk byla prohlášena po osamostatnění Černé Hory.

Z přibližně 700 tisíc obyvatel této balkánské země se 44 procent považuje ze Černohorce a 29 procent za Srby. Zbývajících 27 procent jsou Albánci, Bosňáci, Chorvaté a Romové. Při posledním sčítání obyvatel 36 procent lidí uvedlo, že mluví černohorsky a 44 procent za svou mateřštinu označilo srbštinu.