Fakta o Norsku: Angažuje se vojensky v Afghánistánu i Libyi

Jsou to události, které ve své zemi nechceme, prohlásil norský premiér Jens Stoltenberg v reakci na páteční explozi v centru Oslo a střelbě na ostrově Utøya, kde právě probíhalo setkání asi pěti stovek mladých sociálních demokratů.

Obě události, ke kterým se na internetu přihlásili islámští extremisté Ansar al Jihad al-Alami, vyvolaly o to větší zděšení, že skandinávská země je považována za jednu z neklidnějších a nejbezpečnějších v Evropě. Přinášíme klíčová fakta o Norsku.

Skandinávská země s necelými pěti miliony obyvatel je konstituční monarchií, v čele stojí král Harald V. Metropole Oslo má kolem 600 000 lidí. K Norsku patří také souostroví Jan Mayen v Arktidě, souostroví Svalbard (hlavní součástí ostrovy Špicberky) a Bouvetův ostrov v Antarktidě.

Norsko má bohaté zásoby ropy a zemního plynu, které těží z podmořských ložisek v Severním moři.

Na základě indexu lidského rozvoje vypracovaného v rámci Rozvojového programu OSN (UNDP) bylo Norsko během posledních deseti let několikrát hodnoceno jako nejlepší země pro život.

Země není členem Evropské unie. Většina obyvatel odmítla členství v EU ve dvou referendech v letech 1972 a 1994, nicméně Oslo s Bruselem úzce spolupracuje ve většině oblastí.

Středolevý koaliční kabinet vede od října 2005 premiér Jens Stoltenberg z Norské dělnické strany (NAP).

V Oslu se každoročně v prosinci předává Nobelova cena za mír. Nositele ceny vybírá komise jmenovaná norským parlamentem. Zatím posledním laureátem se stal vězněný čínský disident Liou Siao-po, čínská vláda mu ale neumožnila ocenění převzít.

Od karikatur k Libyi

V lednu 2006 zveřejnil malý norský křesťanský list Magazinet karikatury proroka Mohammeda po vzoru dánského listu Jyllands-Posten. Na obě skandinávské země se poté snesly výhrůžky rozhořčených muslimů z celého světa a radikální afghánské hnutí Taliban vypsalo odměnu v podobě pěti kilogramů zlata na hlavu každého norského vojáka, který působí v rámci sil NATO v Afghánistánu.

Norové jsou v Afghánistánu vojensky přítomni od počátku roku 2002, norský kontingent aktuálně čítá podle NATO 406 vojáků. Operují na severu země a v hlavním městě Kábulu. Norsko má též na starosti provinční rekonstrukční tým v Majmaní v severní provincii Fajráb.

Šesti letouny F-16 se Norsko od 31. března účastní operací proti Libyi. Norská ministryně obrany Grete Faremová ale nedávno potvrdila, že k 1. srpnu s jejich dalším nasazením nepočítá.

V červenci 2010 oznámily norské úřady zatčení tří osob podezřelých z napojení na teroristickou organizaci Al-Káida a z plánování teroristických útoků. Zadrženi byli Nor ujgurského původu a Iráčan a Uzbek s povolením k pobytu v Norsku. Plánované pumové útoky se neuskutečnily díky tomu, že podezřelí byli sledováni a bomby byly díky policejnímu zásahu neúčinné.

V únoru 2008 bylo v Oslu a ve švédském Stockholmu zatčeno šest osob podezřelých z financování terorismu a plánování teroristických útoků. Šlo o společnou operaci švédské a norské policie, v každé zemi byli zatčeni tři podezřelí. Podle internetového vydání norského listu Aftenposten pocházely osoby zadržené v Norsku ze Somálska. Již předtím jiný norský deník Dagbladet napsal, že jsou všichni afrického původu.

V září 2006 norská policie zadržela skupinu podezřelou ze střelby na synagogu v Oslu a z příprav teroristických akcí proti velvyslanectví USA a Izraele. Policie ale při domovních prohlídkách nenašla zbraně ani výbušniny. Jeden zatčený byl původem z Turecka, hlavní postavou pak byl muž původem z Pákistánu jménem Arfan Qadeer Bhatti, který byl již pro podobná podezření dříve vyšetřován v Německu, avšak bez obvinění. Bhatti byl nakonec podezření z terorismu zproštěn, útok na synagogu mu ale vynesl osm let ve vězení.