Hadžiče prozradil ukradený obraz. Neměl peníze, tak se ho snažil prodat

Průlom v pátrání po Goranu Hadžičovi nastal, když vyšetřovatelé nedávno zjistili, že se pokoušel prodat ukradený drahocenný obraz italského mistra Amedea Modiglianiho. Uvádí to webová stránka srbské televize a rozhlasu B92.

K obrazu se údajně Hadžić dostal za blíže neurčených okolností během válek v bývalé Jugoslávii. Skutečnost, že pro něj hledal kupce, vyšetřovatele utvrdila v přesvědčení, že už nemá peníze, aby dále platil za své skrývání.

Podle srbského prokurátora pro válečné zločiny Vladimira Vukčeviče byl Hadžić zatčen, když se sešel se svou spojkou, která mu přinášela peníze.

Vukčević ale neřekl, kdy přesně se Hadžić pokoušel obraz prodat. "Bylo to ve chvíli, kdy už neměl peníze," řekl Vukčević na tiskové konferenci. Podle něj se obraz našel v prosinci 2010 při prohlídce domu Hadžičova kmotra. Podle internetových zdrojů ale není jasné, o jaký obraz se jedná, prý je to portrét muže, ani zda vůbec je tato historka pravdivá a zda třeba nešlo o falzifikát.

Registr ztracených uměleckých děl v Londýně, který pátrá po ukradených obrazech, eviduje v současnosti čtyři Modiglianiho obrazy jako kradené, říká ředitel registru Christopher Marinello.

Podle něj se Modiglianiho plátna nedávno oficiálně prodala za cenu od čtyř do deseti milionů dolarů. Ale prodejce ukradeného obranu by mohl na černém trhu dostat maximálně deset procent ceny obrazu.

Chtěl opustit Srbsko

Vukčević novinářům také řekl, že zatčení Hadžiče proběhlo v klidu. Uprchlík byl sice ozbrojen pistolí, ale nepokusil se prý o odpor. Zároveň s Hadžičem prý byla zatčena i jeho spojka, tedy člověk, který mu poskytoval úkryt. Prokurátor ale odmítl sdělit jeho totožnost.

Bez uvedení dalších podrobností ještě řekl, že Hadžić měl v úmyslu opustit Srbsko, ale v koordinaci se zpravodajskými službami jiných zemí mu v tom srbské úřady zabránily. Které to byly zpravodajské služby, Vukčević neprozradil.

Podle prokurátora byl Hadžić v kontaktu jen s několika málo lidmi, kteří byli jeho dlouholetými přáteli. Byl prý velmi opatrný a ostražitý. V kontaktu s ním byli hlavně lidé, kteří mu byli zavázaní z 90. let, kdy jim prý umožňoval velké obchody. Mezi těmi, k nimž měl důvěru, byli podle Vukčeviče hlavně někteří lidé ze srbské pravoslavné církve.