Polsko přebírá otěže Evropské unie. 1. července "usedne" do předsednického křesla

V době, kdy si Evropská unie láme hlavu nad řešením řecké krize a kdy má před sebou debatu o dlouholetém rozpočtu, se předsednictví 1. července poprvé ujme Polsko. Varšava se sice netají svými ambicemi, musí ale počítat s tím, že její plány mohou odsunout do pozadí problémy, jež Evropskou unii ochromují.

"Předsednictví je pro novou členskou zemi cosi jako ztráta panenství, zkouška dospělosti, říká se, že nováček nebude úplným členem, dokud se nepředvede během předsednictví," řekl ČTK Pawel Zerka, analytik z institutu DemosEuropa.

A v případě Polska ta zkouška může být těžká. Předsednictví se ujímá v době, kdy Řecko balancuje na pokraji státního bankrotu a kdy je kvůli němu a dalším kriticky zadluženým zemím v ohrožení euro i budoucnost hospodářství celé sedmadvacítky.

"Uvědomujeme si, že se naše předsednictví ponese ve znamení problémů, které jsme nepředvídali a které se předvídat nedaly," připustil nedávno polský premiér Donald Tusk.

Během polského předsednictví Evropská unie začne debatovat o rozpočtu na roky 2014 až 2020. Polsko, které díky evropským penězům v posledních letech udělalo obrovský civilizační skok, má zájem na tom, aby v pokladně EU v budoucnu peněz přibylo.

Polsko, loni největší čistý příjemce evropských peněz, chce bojovat například proti Francii za zachování a případné rozšíření politiky soudržnosti, která přináší dotace do nejchudších regionů EU.

V Polsku a na Slovensku je nejvíce lidí v EU, kteří jsou přesvědčeni o tom, že jejich země díky členství v unii získala. Miliony Poláků využily možností, které přineslo otevření trhu práce zejména v Británii a Irsku. Strach z "polského instalatéra", který se stal symbolem levné pracovní síly z Východu, se ukázal být zbytečný.

Německo, kde Poláci, Češi nebo Slováci mohou bez omezení pracovat teprve od května, uznává, že udělalo chybu. Ztratilo možnost získat kvalifikované pracovníky, kteří se mezitím uchytili jinde.

Ačkoliv s tím Varšava původně nepočítala, na její předsednictví bude mít vliv také vlna nepokojů, která se na jaře rozlila po regionu severní Afriky a Blízkého východu. Zároveň ale nechce zanedbávat své "oblíbené dítě", projekt spolupráce s šesticí postsovětských zemí. Koncem září Varšava uspořádá summit Východního partnerství.

Předsednictví neznamená pro Poláky jen nástrahy v podobě vlekoucích se krizí a hádek o rozpočet, ale i šanci, aby Evropské unii potvrdili, že jsou důvěryhodným partnerem.

"Během vlády Kaczyńských bylo Polsko zemí, které se mnoho lidí smálo," připomněl Pawel Zerka dobu, kdy premiérem a prezidentem byli ultrakonzervativní bratři-dvojčata Jaroslaw a Lech Kaczyńští.

V roce 2007 volby vyhrála proevropská Občanská platforma Donalda Tuska a polská vnitřní i zahraniční politika se stabilizovala. Polsko bylo v roce 2009 jedinou zemí EU, jehož hospodářství se nepropadlo do recese. "Nicméně na obrazu Polska je třeba dále pracovat," myslí si Zerka.

Polsko pravděpodobně koncem října čekají parlamentní volby. "Je otázkou, zda volební kampaň nebude překážkou k tomu, aby polské předsednictví pracovalo na svých cílech," řekl Zerka. Polští ministři, na které čeká spousta práce na unijní úrovni, mohou být podle něho zároveň v pokušení, aby se věnovali boji o hlasy voličů.