Českému centru v Paříži hrozí exekuce. Velvyslanectví pro něj žádá "imunitu"

Česká ambasáda požádala francouzské ministerstvo zahraničí kvůli hrozící exekuci v souvislosti z kauzou Diag Human, aby potvrdilo diplomatickou "imunitu" Českého centra v Paříži. Informaci přinesl deník Mladá fronta Dnes (MfD).

V budově centra totiž mimo jiné sídlí český konzulát a podle mezinárodní úmluvy nemohou být diplomatické budovy předmětem exekuce. Podle neoficiálních informací listu je právě proti Českému centru namířena exekuce, o níž v pondělí rozhodl pařížský soud.

Podle deníku na "imunitu" domu, v němž za první světové války úřadovala Česká národní rada v čele T. G. Masarykem a Edvardem Benešem, spoléhá i generální ředitel českých center v zahraničí Michael Pospíšil.

"Doufám, že nám velké nebezpečí nehrozí. Budovy Velvyslanectví České republiky v Paříži, tedy i budova konzulárního oddělení, ve které sídlí i České centrum, požívají výsad a imunit diplomatické mise. Nemohou být tedy předmětem exekučních opatření," řekl listu.

Vídeňský a následně pařížský soud podle právníka Diag Human Jana Kalvody uznaly nárok společnosti na odškodnění za překažený obchod s krevní plazmou ze strany České republiky. V Rakousku byla poté zabavena tři umělecká díla patřící českému státu.

Zahraniční rozhodnutí se podle Kalvody opírala o rozhodčí nález ze srpna 2008, který společnosti Diag Human přiznal náhradu škody ve výši 8,9 miliardy korun. S úroky nyní činí požadovaná částka přes deset miliard. Česká republika však s verdikty nesouhlasí, podle ní arbitráž mezi firmou a státem stále pokračuje. Nález nepovažuje za pravomocný.

Pomůže Česku precedens?

Podle Lidových novin verdikty soudů ve Vídni a v Paříži vyvolaly vlnu solidarity zahraničních galerií. Z ciziny přišla do Prahy i informace o starším precedentním rozhodnutí, které by mohlo vést k vrácení uměleckých děl, uvedl list. Renomovaný evropský právník upozornil, že v roce 2005 nařídil švýcarský soud exekuci na umělecké předměty cizího státu, konkrétně Ruska.

O zabavení děl podle LN požádala švýcarská společnost NOGA, která si tak nárokovala peníze vysouzené na Rusku v arbitrážním řízení ve Švédsku. I když ale soud v první instanci nárok uznal a díla zabavil, do případu se vložila švýcarská vláda a rozhodla, že na podobné rozhodnutí nemají v rámci mezinárodních smluv švýcarské soudy právo, píše deník.

"Podle vyjádření vlády je kulturní dědictví státu veřejným majetkem určeným k veřejným účelům a jako takové nemůže být předmětem exekuce," řekla kurátorka výstav Národní galerie v Praze Magda Němcová.

Pouhé tři dny poté, co soud exekuci nařídil, se tak díla vrátila Rusku.