Vzdušné síly skupiny především západních zemí v pondělí pokračovaly v náletech proti cílům v Libyi ve snaze znemožnit režimu Muammara Kaddáfího útočit na libyjské povstalce. Při náletech byla mimo jiné v Tripolisu zničena budova v Kaddáfího rezidenčním komplexu, v níž se údajně nacházelo velení libyjských jednotek.
Síly libyjského vůdce Muammara Kaddáfího obklíčily město povstalců na západě země Misurátu a odřízly ji od dodávek vody. V centru města jsou podle agentury Reuters vojáci převlečení za civilisty. Kaddáfího jednotky v pondělí podle obyvatel Misuráty zabily nejméně devět lidí.
Evropská unie v pondělí rozšířila sankce vůči libyjskému režimu na dalších 11 osob a devět firem. O situaci bude v pondělí večer dále jednat Rada bezpečnosti OSN. Zasedání svolala i Liga arabských států.
Situaci v Libyi sledujeme ON-LINE ZDE
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na jednání EU řekl, že dohled nad Libyí by měla co nejdříve převzít Severoatlantická aliance (NATO). To by znamenalo i nepřímé zapojení Česka, které je členem NATO. V Bruselu to po jednání s kolegy ze zemí EU řekl šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, napsala ČTK.
Intervenci pod záštitou OSN kritizoval šéf Ligy arabských států Amr Músá, který zpochybnil především bombardování. Podle něho si prý vyžádalo mnoho civilních životů.
Předseda ruské vlády Vladimir Putin připodobnil rezoluci Rady bezpečnosti OSN týkající se Libye ke středověké výzvě ke křižácké výpravě. Řekl, že vměšování do záležitostí jiných zemí se stává trendem americké zahraniční politiky. Rezoluce "povoluje cokoli. Podobá se středověkým výzvám ke křížovým výpravám," prohlásil.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv naopak označil rezoluci za správnou a slova o křižácké výpravě za nepřijatelná. Zároveň nabídl západním státům ruskou pomoc při zprostředkování míru.
On-line reportáž
Západní spojenecké síly zahájily o víkendu letecké a raketové údery na vojenské cíle v Libyi v rámci operace Odyssey Dawn (Úsvit Odysseje) s cílem prosadit rezoluci Rady bezpečnosti OSN a zavést nad Libyí bezletovou zónu. V první části vícefázové operace se hlavním terčem úderů staly objekty libyjské protivzdušné obrany. Její další etapa bude mít za cíl přerušit zásobování Kaddáfího jednotek.
Intervenci pod záštitou OSN kritizoval šéf Ligy arabských států Amr Músá, který zpochybnil především bombardování. Podle něho si prý vyžádalo mnoho civilních životů.
Spojence kritizoval i venezuelský prezident Hugo Chávez, který obvinil Západ, že se chce zmocnit libyjské ropy. "Chtějí libyjskou ropu a nestarají se o životy Libyjců," prohlásil Chávez s tím, že "za tím je ruka Spojených států a jejich evropských spojenců".
A přidávají se i čínská média. Podle jednoho místního listu útoky porušují mezinárodní pravidla a hrozí vyvoláním dalších nepokojů na Blízkém východě. Čína při hlasování OSN ale možnost zablokovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která dala útokům zelenou, nevyužila.
Libyjská vláda přestěhovala z jeho domu v Tripolisu Abdelbaseta al-Megrahího, usvědčeného z bombového útoku, který v roce 1998 zabil nad skotským Lockerbie 259 cestujících a posádku. Zdroj z libyjské vlády údajně prohásil: "Víme, že západ již stanovuje cíle, bratr al-Megrahí je jistě vysoko na seznamu. Vláda ho tam nechce, je to příliš nebezpečné."
Devětapadesátiletý Al-Megrahí byl propuštěn z vězení skotskou vládou, jelikož mu údajně zbývají pouze měsíce života. Trpí rakovinou prostaty. Jeho dlouhověkost zatím vyvolává u skotských úřadů rozpaky, píše Daily Mail.
Velení libyjských ozbrojených sil nařídilo všem svým oddílům, aby od nedělních 21:00 místního času (20:00 SEČ) začaly dodržovat okamžité příměří. Krátce po jeho vyhlášení ale bylo nad Tripolisem opět slyšet střelbu z protiletadlových zbraní a několik silných explozí. A podobně to vypadalo také v Benghází.
Stoupenci Muammara Kaddáfího vyšli v neděli v noci do ulic Tripolisu. Kromě transparentů v rukou drželi i části šrapnelů, kterými podle libyjské vlády spojenecké jednotky pálily na Kaddáfího rezidenci.
Britský ministr obrany Liam Fox v sobotu řekl, že je možné, že alianční vojska budou s Kaddáfím zacházet jako s legitimním cílem leteckých útoků.
On sám by útok na libyjského vůdce prý schvaloval, píše list Daily Mail. Přiznává ale, že je "rozdíl mezi tím, když je někdo legitimní cíl a když míříte přímo proti němu". Před zahájením palby je ale podle něj důležité uvědomit si, jaké by takový útok měl následky pro civilisty.
Svět sociálních sítí se rozdělil na dva tábory: Jeden "zásah" Západu oslavuje, druhý ho naopak kritizuje.
"Zachraňuje Amerika, Británie a Francie v Libyi lidi nebo energetiku?" ptá se uživatel the stelion.
"Složení zbraní by mělo být obětováno. Kaddáfí začne zcela oprávněně bránit svůj lid před útoky!" tweetuje EpicEgo.
Dima Khatib, novinářka ze Sýrie: "V den, kdy Libyjci budou osvobozeni od Kaddáfího i od zahraničních mocností, budu opravdu šťastná. Držím palce!"
Khaled Aneiba, chirurg z nemocnice v Oxfordu, v rozhovoru s BBC popsal momentální náladu v Benghází, které spojenecké jednotky "ochránily" před vstupem Kaddáfího mužů.
"Lidé jsou opravdu šťastní, když vidí, že Kaddáfí odchází. Nedokážete si ani představit, jak jsou Libyjci sjednocení. Mohu vám říct, že kdybychom měli zítra svobodné volby, byli byste překvapeni - 99,9 procent by se chtělo Kaddáfího zbavit."
"Když se věci nevyvíjejí tak, jak by se líbilo autorům schválené rezoluce, je stát, který se v Radě bezpečnosti zdrží hlasování, ve výhodné situaci. Jeho politici mohou říci: Na naše výhrady došlo, leč my jsme bez viny - ustoupili jsme, ačkoli bylo všem dobře známo, že nesouhlasíme, ale my jsme se zachovali konstruktivně, aniž jsme obětovali své principy. Smíte nás obdivovat," píše v komentáři publikovaném v pondělních Hospodářských novinách komentátor ČRo1-Radiožurnálu Milan Slezák. Celý komentář si přečtěte ZDE
"Letadla Spojených arabských emirátů (UAE) se připojila ke katarským, americkým a britským letounům, které brání bezletovou zónu nad Libyí", tweetuje stanice Al-Džazíra.
Britský stínový ministr Jim Murphy obvinil vládu premiéra Camerona z "neopatrných řečí" o Kaddáfím jako o legitimním cíli.
Do centra jemenské metropole dorazily tanky a obrněná vozidla. A chrání také prezidentský palác a ministerstvo obrany. Kvůli pátečnímu masakru, při kterém zahynulo padesát lidí, oznámil rezignaci i velvyslanec v Sýrii.
V Saná a dalších městech již několik týdnů protestují tisíce lidí proti režimu prezidenta Alí Abudulláha Salíha. Dnes se k opozici podle zpráv agentury AP přidali i tři z nejvyšších představitelů jemenské armády, mimojiné i generál Alí Muhsín al-Ahmar, prezidentův blízký poradce a velitel 1. obrněné divize. Všichni tři vojenští představitelé patří ke kmenu Hašíd, který jako celek vyzval Sáliha k rezignaci.
Muhsín ve vysílání televizní stanice Al-Džazíra podle agentury AFP oznámil, že "podporuje poklidnou revoltu mladých lidí", kteří táboří na hlavním náměstí v Saná. Prezidenta Alího Abdalláha Sáliha obvinil z "potlačování poklidných demonstrantů" a z toho, že zemi "tlačí do občanské války". Rezignaci ale neoznámil, upozornila agentura Reuters. Nyní se na náměstí opět scházejí tisíce demonstrantů, aby společně doprovodily rakve zabitých protestujících.
Muslimští klerici už v neděli vyzvali vojáky, aby vypověděli poslušnost tomu, kdo "zabíjí a potlačuje demonstranty". Podle televize Al-Arabíja tím měli na mysli prezidenta Sáliha, který prý nařídil páteční útok na protestující, při němž zahynulo 50 lidí. Nepokoje v Jemenu trvají už měsíc, zemřelo při nich kolem 80 Jemenců.
Jednotky libyjského vůdce Muammara Kaddáfího obklíčily město povstalců Misurátu a odřízly ji od dodávek vody. Podle agentury Reuters jsou v centru města vojáci převlečení za civilisty, kteří od neděle zabili již sedm lidí.
Vůdci povstalců v Misurátě uvedli, že Kaddáfího jednotky také stahují do města civilisty z jiných částí země, aby posloužili jako živé štíty proti náletům mezinárodních jednotek. Libyjská státní televize už dříve oznámila, že stoupenci Kaddáfího vytvářejí lidské štíty na letištích a dalších strategicky významných místech ve městech, která jsou pod kontrolou režimu.
Už v neděli údajně do Misuráty vjely Kaddáfího tanky. Město vzdálené asi 200 kilometrů jihovýchodně od Tripolisu nicméně stále zůstává v moci povstalců.
Britský ministr zahraničí William Hague v rozhovoru pro BBC odmítl říci, zda Kaddáfí bude nebo může být zavražděn. Zároveň dodal, že se nenechá "zatáhnout do detailů o tom, co nebo kdo by se mohl stát cílem".
"Nebudu spekulovat o cílech. To záleží na okolnostech v dané chvíli," uvedl s tím, že žádná invaze do Libye či okupace se konat nebude. Současné letecké údery na Libyi prý nadále podporuje Liga arabských států. Hague se přitom odvolal na jejího generálního tajemníka Amra Músu, s nímž hovořil telefonicky krátce poté, co Músá údajně řekl, že letecké údery nechce.
"Samozřejmě stejně jako my všichni vyslovoval znepokojení nad jakýmikoli civilními oběťmi. Podporuje (ale) rezoluci OSN, uplatňování rezoluce," řekl Hague.
"Toto by neměla být válka proti Libyi," řekl šéf italské diplomacie Franco Frattini. Jde podle něj o komplexní uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Nicméně dodal, že Itálie hodlá ověřit, zda jsou všechny prováděné akce v souladu s rezolucí. Řím je prý navíc pro velení NATO nad operacemi v Libyi.
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle při příjezdu podotkl, že Berlín je po prvních zásazích rád, že k operaci zaujal rezervované stanovisko. Poukázal i na kritiku, která směrem k akcím spojenců zazněla od arabských zemí. "Velmi jasně jsme od začátku říkali, že se nezúčastníme," řekl.
Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová odmítla, že by Liga arabských států (LAS) byla proti zásahům koaličních sil. Šéf LAS se podle některých mediálních zpráv kriticky vyjádřil k současným akcím. Jdou prý nad rámec toho, co je třeba k nastolení bezletové zóny; místo ochrany civilistů prý běžné obyvatelstvo i zasahují. Podle Ashtonové byl ale nesprávně citován. LAS podle ní na schůzce v Paříži, kde se o zásazích jednalo, jasně akce podpořila.
Francouzské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že cíl zahraničního zásahu v Libyi je ochrana obyvatelstva, ne odstranění libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.
Ke kritice venezuelského prezidenta Huga Cháveze na adresu zásahu v neděli připojil i paraguayský prezident Fernando Lugo. "Lituji, že Spojené národy tyto útoky legitimizovaly," prohlásil.
Naopak peruánský prezident Alán García zásah ocenil. Podle něho je "velmi významné, že se národy světa sjednotily, aby zabránily těmto jatkám a masakrům, jejichž cíl je potlačit oprávněné protesty lidu".
Z administrativní budovy v rezidenčním areálu Muammara Kaddáfího zbyly po útoku spojeneckých sil jen trosky. Jak uvedli důstojníci amerických jednotek, místo ale sloužilo jako velitelství plukovníkovy armády.
Indická televize Samay Live uvedla, že Kaddáfího syn Chámis zemřel při útoku sebevražedného pilota.
Zprávu o smrti Kaddáfího syna vypustili do světa povstalci. Podle italské agentury ANSA rebelové oznámili, že Chámis podlehl zraněním, která utrpěl během útoku zběhlého libyjského pilota. Zprávu se zatím nepodařilo ověřit.
Italská agentura AGI uvádí, že podle rebelů byl údajně mrtvý šestý z Kaddáfího synů Chámis (32 let) v sobotu v rezidenci Bab al-Azízíja ve chvíli, kdy se tu ozval výbuch a začal stoupat kouř.
Spojenci se k útoku na Kaddáfího "pevnost" na jižním předměstí Tripolisu nepřihlásili, povstalci nyní tvrdí, že šlo o sebevražedný útok provedený pilotem, který předtím dezertoval z armády. Oficiální libyjská média ani velké světové agentury zatím informaci nepotvrdily.
Kaddáfího jednotky hlídají okolí tripolské pevnosti:
Podle alžírského listu Shuruk dostal pilot Mohammed Mukhtar od režimních velitelů rozkar bombardovat město Adžedabíja. Zničeho nic však změnil kurz a namířil svůj stroj přímo na Kaddáfího sídlo. Zdroj z libyjské vlády však prý celý příběh označil za "nesmysl".
Britské letouny Tornádo musely dnes ustoupit od plánu bombardovat vojenské cíle, protože na místě byli civilisté. Američané i povstalci obviňují Kaddáfího, že používá živé štíty.
Podle arabských médií vyšly dnes do ulic syrského města Dará tisíce demonstrantů. V Jemenu z politických funkcí odstoupil už i švagr prezidenta Sáliha.
Každý diktátor v arabském světě si myslí, že není diktátorem, tweetuje dubajský komentátor sultán Kasemí.
"Vojenští plánovači to nejspíše tak nemysleli, ale ironií je, že vojenská akce, kterou nazvali "Úsvit Odysseje“, se skutečně může změnit v krušnou a dlouhou anabázi. Nebude to však ani tolik přičiněním plukovníka Kaddáfího, který světu slíbil "dlouhou válku“, ale vinou západních spojenců," píše komentátor HN Daniel Anýž.
Celý komentář čtěte ZDE: Svět si koleduje o to, čeho se bojí. Zaplní vakuum někdo horší než Kaddáfí?
Evropská unie dnes rozšířila sankce vůči libyjskému režimu na dalších 11 osob a devět firem. Přidají se tak na již existující seznam více než dvou desítek předáků a několika společností, kterým unie už dřív zmrazila finanční aktiva kvůli podílu na násilnostech proti opozici a činitelům navíc zakázala jezdit do Evropské unie.
Šéfové diplomacií současně jednají i o tom, jak by se dál mohla EU zapojit do řešení situace v Libyi. Vůči armádě vůdce Muammara Kaddáfího už začaly zasahovat síly mezinárodní koalice, jejímiž členy jsou i některé ze zemí Evropské unie.
"Revoluce, revoluce" a "Bůh, Sýrie, svoboda" skandovali podle jednoho z obyvatel města citovaného agenturou AFP demonstranti, kteří se dnes zapojili do protestního pochodu ve městě Dará.
Dav tisíců nespokojených lidí se po pohřbu třiadvacetiletého demonstranta, který zahynul při nedělních střetech, vydal ze hřbitova a zamířil do staré čtvrti.
Dará je od pátku dějištěm masových protirežimních demonstrací. Lidé při nich zapálili justiční palác a další budovy. Pořádkové síly v neděli proti zhruba 10 tisíc protestujících použili slzný plyn i ostrou střelbu. Více než stovka lidí byla zraněna. Násilnosti odsoudila již Paříž a vyzvala k propuštění zadržených.
Útoky spojenců na Libyi zahájila Francie. Řízení operací poté převzaly Spojené státy a přidala se i Velká Británie, Katar nebo letouny Spojených arabských emirátů.
Italský premiér Silvio Berlusconi se nezúčastnil slyšení před milánským soudem v procesu, v němž je obviněn z uplácení svědka. Ve stejné době měla italská vláda totiž mimořádné zasedání týkající se Libye. V dopise soudu ale potvrdil, že se příštích slyšení zúčastní.
Příští slyšení soud stanovil na 9. května, píše agentura ANSA. Berlusconi je v kauze označované jako případ Mills obviněn, že v roce 1997 dal svému právníkovi Davidu Millsovi za falešné svědectví ve dvou procesech z 90. let úplatek ve výši 600 tisíc dolarů (asi 10,5 milionu korun). Peníze měly být poukázány z údajných tajných fondů, které vlastní společnost Mediaset ovládaná Berlusconiho rodinou.
Loni v dubnu byl proces pozastaven s ohledem na "legitimní překážku", která umožňuje šéfovi vlády a jeho ministrům dosáhnout pozastavení procesu až na 18 měsíců. Silvio Berlusconi, proti němuž je vedeno několik procesů, před dvěma týdny prohlásil, že je připraven předstoupit před soud, ovšem s podmínkou, že se slyšení budou konat vždy v pondělí.
V únoru byl po desetiměsíční přestávce obnoven proces v případu Mediaset. Šéf vlády, kterého zastupovali před soudem jen jeho právníci, v něm čelí obvinění z daňových úniků. Proces bude pokračovat v pondělí 11. dubna.
V případu nazvaném Mediatrade je Berlusconi obviněn ze zpronevěry a daňových úniků při prodeji televizních a filmových práv. Předběžné slyšení je naplánováno na pondělí 28. března.
Nejvíce sledovaný však určitě bude proces týkající takzvaného případu Rubygate, v němž je šéf vlády obviněn, že měl intimní styk s nezletilou prostitutkou Ruby a zneužití svých pravomocí, díky nimž prý dostal dívku z vězení. Proces má začít ve středu 6. dubna.
Předseda ruské vlády Vladimir Putin připodobnil rezoluci Rady bezpečnosti OSN týkající se Libye ke středověké výzvě ke křižácké výpravě. Řekl, že vměšování do záležitostí jiných zemí se stává trendem americké zahraniční politiky. Prohlásil také, že události v Libyi ukazují, že Rusko by mělo posilovat své obranné schopnosti.
Putin podle agentury Reuters při návštěvě podniku na výrobu balistických raket ve Votkinsku řekl, že rezoluce je vadná a mlhavá. "Povoluje cokoli. Podobá se středověkým výzvám ke křížovým výpravám," prohlásil.
Evropská unie schválila vedle rozšíření restriktivních opatření vůči libyjskému režimu také zmrazení finančních prostředků 19 hlavních egyptských činitelů, včetně bývalého prezidenta Husního Mubáraka.
Kromě něj unie rozhodla o zmrazení kont také některým členům jeho rodiny. O přístup ke kontům či aktivům tak nyní je například Mubárakova manželka, jejich dva synové i jejich ženy.
O dalším postupu v Libyi bude Rada bezpečnosti OSN znovu jednat za zavřenými dveřmi dnes ve 20 hodin středoevropského času. Informormovala o tom agentura AFP.
Zpráva o tom, že jeden z Kaddáfího synů je vážně zraněn "není pravda", napsal Peter Beaumont z britského listu Guardian. Podle původních informací podlehl zranění během útoku zběhlého libyjského pilota. Peter Beaumont byl poblíž místa údajného incidentu a uvedl, že "absolutně nešlo o žádný pád."
Nepokoje v severní Africe a na Blízkém východě vyhnaly cenu severomořské ropy Brent opět nad 115 dolarů za barel.
Více o ceně ropy si přečtěte zde:
Bahrajn překazil zahraniční spiknutí vedené s cílem "podrýt jeho bezpečnost a stabilitu" stejně jako dalších zemí v Perském zálivu. Prohlásil to bahrajnský král, podle agentury AFP zřejmě v narážce na Írán. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou dlouhodobě napjaté.
"Bahrajnské království překazilo zahraniční spiknutí, které bylo nejméně dvacet nebo třicet let podněcováno... proti zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC)," oznámil bahrajnský král šajch Hamad bin Ísá Chalífa v poznámkách, jež byly zveřejněny oficiální agenturou BNA. Podařilo se tak prý zabránit rozšíření spiknutí na všechny státy GCC - Saúdskou Arábii, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Katar, Omán a Kuvajt.
(Foto: Reuters)
Vzbouřenci v Libyi souhlasí s leteckými útoky zahraničních vojsk, které útočí na Kaddáfího jednotky a další vládní cíle. Nechtějí však, aby se spojenci zapojili do pozemní války, řekl podle agentury Reuters jeden z rebelů Ahmed El-Hasi.
Nicholas Kristof z New York Times tweetuje: "oslavujeme sice propuštění novinářů z Libye, ale myslíme na žurnalisty a další pracovníky televize Al Džazíra, kteří stále zůstávají zadrženi."
V pondělí byli propuštěni čtyři novináři z deníku: Anthony Shadid, Tyler Hicks, Lynsey Addario a Stephen Farrell. Čtyři další z Al Džazíry, včetně jednoho Brita, jsou zadrženi.
Příznivci Kaddáfího režimu dnes demonstrovali před sídlem premiéra Downing Street v Londýně. Spojenci v v noci na pondělí zahájili druhou fázi leteckých útoků na Libyi.
Dohled nad vojenskými akcemi vůči Libyi by měla co nejdříve převzít Severoatlantická aliance (NATO). To by znamenalo i nepřímé zapojení Česka, které je členem NATO. V Bruselu to po jednání s kolegy ze zemí EU řekl šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.
"Toho času je to tak, že tady operují různé síly a mají různé velení...To je ovšem pro jakékoli vojenské tažení poněkud nedobrý způsob. Válka se musí vést z jednoho místa, a proto by bylo dobré, kdyby se velení celé akce sjednotilo," řekl českým novinářům Schwarzenberg.
Podle něj by mělo NATO převzít jak vynucování zbrojního embarga, tedy dohled, aby se po moři či po zemi přes Středozemní moře nedostávaly do Libye zbraně, tak i prosazování bezletové zóny nad Libyí.
Íránský náboženský vůdce Ajatolláh Alí Chomejní odsoudil intervenci spojenců v Libyi a řekl, že jejich cílem je "získat do svých rukou svoji ropu". Írán podle něj podporuje libyjské rebely, napsala AFP.
Zatímco ruský premiér Vladimir Putin srovnal rezoluci Rady bezpečnosti OSN o Libyi se středověkou výzvou ke křížovému tažení, ruský prezident Dmitrij Medveděv označil rezoluci za správnou a slova o křižácké výpravě za nepřijatelná.
"V žádném případě není přípustné používat výrazy, které v podstatě vedou ke střetu civilizací, typu 'křížové výpravy' a podobně. To je nepřijatelné. V opačném případě může všechno skončit daleko hůře, než se nyní děje. To musejí mít všichni na paměti," uvedl prezident.
"Nedomnívám se, že rezoluce RB OSN byla nesprávná, vcelku odráží naše vidění libyjského vývoje," řekl Medveděv v přímém protikladu s výroky Putina. Prezident dodal, že rozhodnutí Ruska zdržet se při schvalování rezoluce hlasování bylo "kvalifikovaným odmítnutím veta".
Rusko je podle Medveděva připraveno nabídnout při urovnání konfliktu své služby jako prostředník. Libyjská situace je podle něj nepřehledná, v zemi neexistuje koalice schopná realizovat koordinovanou politiku. Pro mnohé západní země je podle Medveděva libyjský vůdce Kaddáfí nepřijatelnou figurou, ale Moskva své vztahy s Tripolisem nepřerušila. "Proto může být naše zprostředkování využito," uvedl.
"Oznamuji Dolní sněmovně, že dnes koaliční síly do značné míry omezily libyjskou protivzdušnou obranu a bezletová zóna byla efektivně vytvořena nad Libyí", řekl britský premiér David Cameron v britské dolní komoře parlamentu, která bude hlasovat o podpoře celé akci. Informoval o tom server BBC News.
Cameron zdůraznil, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN, o kterou se letecké údery opírají, počítá se zavedením bezletové zóny a s ochranou civilistů před útoky sil libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Úspěšným výsledkem operací tedy bude ukončení násilí proti civilistům, řekl premiér s tím, že "pak si libyjský lid může vybrat své vůdce".
Cílem není invaze, zdůraznil premiér, který současně vyloučil zahraniční okupaci Libye. Tato situace je odlišná od Iráku, dodal v souvislosti se západní invazí do Iráku v roce 2003.
(foto: ČTK/AP)
Spojenci v Libyi rozšiřují bezletovou zónu na jih a západ země, řekl americký generál Carter Ham. Zóna brzy bude pokrývat 1000 kilometrů dlouhou oblast. Síly libyjského diktátora Muammara Kaddáfího se stahují od bašty povstalců proti jeho režimu Benghází a "neprojevují velkou schopnost či vůli" pokračovat v boji, uvedl americký generál.
Dodal, že spojenci nyní nemají příliš informací o tom, kde se libyjský předák nachází. Zopakoval ale, že cílem spojenecké operace je ochrana civilistů před útoky vládních jednotek, a ne zabití Kaddáfího. Nedělní útok na jeho rezidenční komplex v hlavním městě Tripolisu podle amerického generál měl vojenské důvody, nešlo o pokus zasáhnout diktátora.
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Jakub Eberle v blogu na iHNed.cz hodnotí kroky německé vlády během krize v Libyi. "Ze strany Německa se v každém případě jedná o velkou diplomatickou chybu, která poškodila jeho důvěryhodnost a vztahy k unijním partnerům. Zatímco Paříž a Londýn poprvé po několika desetiletích dokázaly při řešení krize v Libyi přebrat iniciativu, prosadit vlastní řešení vůči Washingtonu a vyjednat pro něj toleranci Moskvy a Pekingu, Berlín byl spíše překážkou než partnerem. Poučení, které si z toho Francouzi a Britové odnesou, zřejmě nebude příliš příznivé pro projekt Společné bezpečnostní a obranné politiky EU," píše. Celý text analýzy si přečtěte ZDE
Spojencům se podle amerických činitelů podařilo zastavit postup Kaddáfího sil na Benghází, Misurátu a Adžedábíju. S povstalci prý koalice zatím činnost přímo nekoordinuje. V pondělí přešli spojenci podle agentury AFP ke druhé fázi operace, jejímž cílem je přerušit zásobovací řetězce Kaddáfího sil a omezit tak jejich akceschopnost.
"Kaddáfí umí přežít úplně všechno. Kdyby tři čtvrtiny Libyjců zemřely při bombardování, tak on mezi nimi nebude. Dokud ho někdo nezastřelí, bude to vleklý konflikt", řekl v rozhovoru s HN libyjský opoziční představitel libyjské exilové opozice v USA Muhammad Eljahmí, jehož rodina žije v Benghází. Celý rozhovor si přečtěte zde: Libyjský opozičník v exilu: Kaddáfí je mistr v přežití, nasadí všechny zbraně
Severoatlantická rada, nejvyšší rozhodovací orgán Severoatlantické aliance (NATO), přerušila jednání o případném zapojení NATO do vojenských akcí proti Libyi. Podle diplomatických zdrojů není jasné, zda budou ještě dnes obnovena, nebo se přesunou na úterý.
Severoatlantická rada po složitém a zdlouhavém nedělením nočním jednání schválila plán pro to, aby se aliance podílela na vynucování zbrojního embarga, a to i pomocí vojenských sil.
Šlo by o nasazení lodí a letadel v mezinárodních vodách kolem těch libyjských, které by kontrolovaly, zda do Libye někdo nepašuje v rozporu s rezolucí Rady bezpečnost OSN zbraně. Zatím však nedala zelenou pro zahájení této operace.
NATO uvažuje i o vynucování bezletové zóny, což je podle diplomatů ještě citlivější otázka.
USA brzy omezí svoji účast na libyjské operaci, řekl americký ministr obrany Robert Gates agentuře Interfax. Informovala o tom Reuters. Podle Gatese by bylo chybou, kdyby koalice měla v úmyslu zabít Kaddáfího.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv a premiér Vladimir Putin nejsou zajedno v přístupu k Libyi. Zatímco Putin rezoluci OSN označil za "výzvu ke křižáckému tažení", Medveděv řekl, že slova o křižácké výpravě jsou nepřijatelné. Více o sporu Putina s Medveděvem:
Liga arabských států po svém zasedání řekla, že "respektuje" rezoluci Rady bezpečnosti OSN, na jejímž základě zasáhli spojenci v Libyi, řekl generální tajemník ligy Amr Músá.
"Postoj Arabské ligy k Libyi byl rozhodující a od první chvíle jsme zmrazili libyjské členství. Pak jsme požádali Spojené národy, aby prosadily bezletovou zónu, a respektujeme rezoluci OSN a není v tom žádný konflikt. Je to na ochranu civilistů a to je to, oč nám jde. Vyzýváme všechny, aby to při jakýchkoli vojenských akcích brali v úvahu," prohlásil Amr Músá v Káhiře na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-Munem.
Severoafrická odnož teroristické sítě Al-Káida varovala libyjské povstalce před tím, aby zasahujícímu Západu věřily. Vůdce Al-Káidy v muslimském Maghribu Abú Músá Abdal Vadúd připomněl, že titíž Američané, kteří teď na libyjského vůdce Muammara Kaddáfího útočí, předtím jeho zločiny na Libyjcích přehlíželi.
S kritikou přišel i čínský tisk, podle něhož útoky porušují mezinárodní pravidla a hrozí vyvoláním dalších nepokojů na Blízkém východě. Čína přitom ale nevyužila možnosti zablokovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která dala útokům zelenou.
Poměrně ostře se proti zásahu v Libyi postavil jihoafrický prezident Jacob Zuma. "Jako Jižní Afrika říkáme ne zabíjení civilistů. Ne doktríně změn režimů a ne zahraniční okupaci Libye nebo jakéhokoliv jiného suverénního státu," prohlásil Zuma.
Libyjská státní televize informuje, že na Tripolis padají další bomby.
Italský premiér Silvio Berlusconi v Turíně prohlásil, že by velení nad operacemi v Libyi mělo přejít do rukou NATO.
Libyjský mluvčí vlády prohlásil, že při posledním náletu na letiště a přístav v Syrtě zahynulo mnoho lidí.
Televize Al-Arabíja informuje, že Kaddáfího jednotky ovládly město Misuráta. Informaci nelze ověřit.
Mluvčí rebelů v Misurátě řekl BBC: "Je to katastrofa. Máme před čtyřicet mrtvých, víc než dvě stovky zraněných. Kaddáfí prvně zastavil palbu, lidé pak vyšli do ulic protestovat. V tom do nich začali vojáci pálit těžkými zbraněmi. Dokonce zastřelili tři zdravotníky."
Nápor přistěhovalců na jihoitalský ostrov Lampedusa stále roste. Poté, co se jich tam za posledních 24 hodin vylodilo dalších 1400, jich je na malém ostrově o rozloze 20 kilometrů čtverečních již 5400, tedy téměř tolik jako stálých obyvatel. Ti se proti vzniklé situaci bouří, napsala dnes agentura AFP.
Latinská Amerika může sloužit jako příklad pro blízkovýchodní státy, které nyní bojují o demokracii. V Santiagu de Chile to řekl americký prezident Barack Obama. Chile je podle něj důkazem úspěšného přechodu od diktatury k demokracii.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist