Datum a místo narození: 27. března 1960, Praha
Vzdělání: Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1983); v letech 1993 až 1999 absolvovala dlouhodobé stáže na Generální prokuratuře ČR, Vrchním státním zastupitelství v Praze a na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně
Kariéra: začínala jako referentka na matrice ONV v Havlíčkově Brodě; od května 1984 působila na prokuratuře (od ledna 1994 státní zastupitelství), nejprve jako čekatelka v Havlíčkově Brodě, koncem 80. let byla vyšetřovatelkou prokuratury v Pardubicích; jako žalobkyně začínala v roce 1988 opět na okresní pobočce v Havlíčkově Brodě, kde se také v roce 1992 stala náměstkyní; od ledna 2000 byla krajskou státní zástupkyní v Hradci Králové a od září 2005 do konce loňského roku vedla Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ; první týdny byla jen pověřena vedením; odvolána byla 27. října 2010 s platností ke konci roku)
Rodina: svobodná, bezdětná
Nikdy nebyla členkou žádné politické strany.
Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká nebude působit v roli řadové žalobkyně. Rozhodla se, že se funkce vzdá, a své rozhodnutí zaslala přímo ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi (ODS). Ve svém prohlášení ostře vystupuje proti Pospíšilovi, jeho působení ve funkci ministra označila pro sebe za neakceptovatelné. V souvislosti s údajnou korupční kauzou senátora a někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka jej například nařkla z populismu.
"Váš charakter, kdy ve snaze dál působit jako ministr spravedlnosti jste schopen obětovat důvěryhodnost justice pro své politické ambice, bezpáteřně měnit své výroky, postoje a názory, mne vedou k tomu, že s Vámi nechci spolupracovat, a proto se vzdávám funkce státní zástupkyně," napsala Pospíšilovi Vesecká, která se podle serveru Aktuálně.cz chystá působit v soukromé sféře.
Mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Helena Markusová řekla, že NSZ o rezignaci Vesecké žádné informace nemá. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková uvedla, že úřad rozhodnutí obdržel v pondělí. "Vzhledem k dvouměsíční lhůtě by měla Vesecká končit koncem dubna," uvedla Palečková.
Právě přes svou mluvčí ministr Pospíšil vzkázal, že rozhodnutí Vesecké bere na vědomí. A výroky označil za nepravdivé a zaujaté. Více je nechtěl komentovat, s dopisem se prý dosud neseznámil.
Vesecká ve funkci nejvyšší státní zástupkyně skončila po více než pěti letech ke konci loňského roku, vystřídal ji Pavel Zeman. Podle kritiků přispívala díky několika kauzám spojeným například s politikou k nedůvěryhodnosti justice.
Členka "justiční mafie"? Soud řekl, že ne
Zřejmě největší pozornost během působení v čele NSZ vzbudila Vesecká rozhodnutím v údajné korupční kauze někdejšího vicepremiéra a lidoveckého expředsedy Jiřího Čunka. V červnu 2007 odebrala dohled nad vyšetřováním případu přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi a přidělila ho jihlavskému státnímu zástupci Arifu Salichovovi, který poté Čunkovo trestní stíhání zastavil. Vesecká ale odmítla připustit, že by v kauze Čunek selhala nebo se zachovala nesprávně.
S kauzou Čunek souvisí i spor představitelů justice včetně Vesecké s bývalou stínovou ministryní spravedlnosti ČSSD Marií Benešovou. Tato předchůdkyně Vesecké v čele NSZ ji totiž na sklonku roku 2007 označila v souvislosti s kauzou za členku zákulisní justiční mafie, která se snaží plně ovládnout justici, aby sloužila zájmu vládnoucí garnitury. Vesecká za to Benešovou zažalovala a soud jí začátkem února přiznal právo na omluvu.
Kritizovali ji Motejl i Rychetský
Veseckou kritizoval například zesnulý ombudsman Otakar Motejl, který předloni na jaře naznačil, že by měla sama z funkce odejít. Kriticky se ve vztahu k NSZ v minulosti vyjádřil i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Jako žalobkyně figurovala Vesecká v minulosti například v kauze manželů Stodolových, odsouzených na doživotí za vraždy osmi lidí. Již jako nejvyšší státní zástupkyně se předloni stala předsedkyní Sítě generálních prokurátorů států EU.
