Evropa proti Kaddáfímu vojensky nezakročí. Trestem mají být embarga

Členské země Evropské unie se v pátek v zásadě shodly na balíku sankcí proti libyjskému režimu. Má mezi nimi být zbrojní embargo nebo zákaz dodávek zboží, které může být použito k represím, uvedla s odvoláním na berlínské a bruselské diplomaty agentura DPA.

Americký prezident Obama kvůli situaci v Libyii v noci na čtvrtek telefonoval britskému premiérovi Davidu Cameronovi, francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu a italskému premiérovi Silvio Berlusconimu, aby vyjádřil 'hluboké znepokojení' nad použitím násilí plukovníka Kaddáfího. Ten podle Obamy "porušuje mezinárodní normy a všechny standardy lidské slušnosti".

Obama přitom odmítl vyloučit vojenský zásah v Libyi.

Sankce proti Libyi se rodí také v Radě bezpečnosti OSN, která má jednat o francouzsko-britském návrhu rezoluce předpokládající zbrojní embargo, finanční sankce a požadavek, aby Mezinárodní trestní tribunál obvinil libyjské předáky ze zločinů proti lidskosti.

Podle šéfky diplomacie EU Catherine Ashtonové, která se zúčastnila setkání s unijními ministry obrany na maďarském zámku Gödöllő, mají sankce vytvořit "co nejsilnější tlak" na zastavení násilí v severoafrické zemi. Formální rozhodnutí o zavedení sankcí by podle jednoho z diplomatů mělo padnout na začátku příštího týdne. Očekává se, že v balíku sankcí proti Kaddáfího režimu bude také zákaz cestování pro přední libyjské představitele a zmrazení jejich bankovních kont.

EU neplánuje vojenskou akci, Británie nelení

Unijní ministryně zahraničí potvrdila, že EU neplánuje žádnou vojenskou akci související se situací v Libyi. Nechystá se podle ní ani společná evropská evakuační akce. V této věci se prý jednotlivé evropské země dohodly, že budou jednat samostatně. EU chce při formulování svého postoje vůči libyjskému režimu úzce spolupracovat se Spojenými státy a Radou bezpečností OSN.

Podle Daily Telegraph již britské speciální jednotky SAS dorazily do města Tripolis, aby dohlédly na evakuaci všech britských občanů. Důstojníci SAS také nabídli podporu a pomoc soukromým firmám, které na pouštích v Libyi těží ropu a stále mají v zemi asi 170 pracovníků.

Sankce navrhované Francií a Británií v Radě bezpečnosti OSN jsou reakcí na násilnosti v Libyi, kde si potlačování masových protestů proti režimu libyjského vůdce Muammara Kaddáfího vyžádaly během několika dní údajně stovky mrtvých.

Francouzská ministryně zahraničí Michèle Alliotová-Marieová v rozhlasovém interview řekla, že společný francouzsko-britský návrh žádá také zákaz cest libyjských vůdců do zahraničí. Rada bezpečnosti OSN se má k jednání o návrhu sejít dnes. Podle diplomatů by se mohlo hlasovat příští týden.

Její německý kolega Guido Westerwelle vyzval k zákazu cest členů rodiny libyjského vůdce Muammara Kaddáfího do ciziny a ke zmrazení jejich fondů v zahraničí, ale odmítl hospodářské sankce proti Libyi. Ministr dodal, že Německo okamžitě zahájí jednání na toto téma se zahraničními partnery včetně Evropské unie.

O Libyi jednala na úrovni velvyslanců i Severoatlantická rada, hlavní rozhodovací orgán NATO. Aliance bude situaci sledovat, aktivně se ale zatím nezapojí. Pokud by byl však jasný mandát od RB OSN, pak by mohla využít i vojenských kapacit, které má. V takovém případě by mohlo jít třeba o zajištění bezletových zón či prosazování případných sankcí uvalených na Libyi. "Ale v té situaci v tuto chvíli absolutně nejsme," řekl ČTK velvyslanec ČR při NATO Martin Povejšil.

Na schůzce také padlo, že nejvyšší prioritou je teď evakuace cizinců z Libye. Kdyby bylo třeba, je aliance připravena se do ní zapojit vlastními prostředky či rolí koordinátora.

Byrokracie brzdí uvalení sankcí

"Diplomaté EU říkají, že je nepravděpodobné, aby sankce proti Libyi vešly v platnost dříve, než v druhé polovině příštího týdne. Prozatímní dohodu o uvalení sankcí musí schválit ministři zahraničí členských států. Následně musí vzniknout legální nařízení ze strany Evropské komise, stanovující podrobnosti o sankcích a jména těch, koho se týkají. Toto nařízení musí nakonec znovu jednomyslně schválit všechny členské státy," uvedl z Bruselu reportér BBC Chris Morris.