Autor Tančícího domu nesmí v Paříži stavět. Odpůrci chtějí stromy, ne modernu

Proslulý americko-kanadský architekt Frank Gehry, mimo jiné spoluautor pražského Tančícího domu či Guggenheimova muzea v Bilbau, v Paříži tvrdě narazil. Jeho kreativní stavbu – galerii pro nadaci společnosti LVMH – zablokoval pařížský soud.

Není to poprvé, kdy se Pařížané vzbouřili proti stavbě, která překračuje dobové estetické normy. Stačí vzpomenout na bouři, kterou vyvolal projekt Centre Pompidou či Pyramidy v Louvru.

Tentokrát ale odpůrci možná uspěli. Soud stavbu zastavil i přesto, že již rok probíhaly stavební práce a betonové jádro stavby je téměř hotovo.

Pařížská zeleň na prvním místě

„Musíme bránit pařížskou zeleň před betonovými monstry,“ prohlásil Francois Douady, který stojí v čele odpůrců stavby.

Znalci moderní architektury ale hovoří o neslýchané ignoranci. Jedenaosmdesátiletého Gehryho se zastal i známý francouzský architekt Jean Nouvel, u nás známý z přestavby pražského Smíchova.

„Jsem znepokojen takovou mírou zápecnictví,“ prohlásil Nouvel. „Během několika let se tato jedinečná stavba stane národním monumentem.“

Nadaci LVMH založil Bernard Arnault, nejbohatší Francouz, jeho firma LVMH vlastní luxusní značky Louis Vuitton či Christian Dior. Plány muzea, představené v roce 2006, počítaly s představením jeho soukromé sbírky i pořádáním přehlídek moderního umění.

Ani to ale odpůrce neobměkčilo. Chtějí vidět na místě cestu se stromořadím, která tam je už desítky let. Moderní stavbu odmítají.

Gehryho návrh přitom není žádným brutálním vpádem do pařížských siluet. Stavba leží daleko od centra, poblíž Bouloňského lesíka. Křehké linie někomu připomínají zborcené stínítko lampy, jiní mluví o éterickém skleněném oblaku vznášejícím se nad zemí.

Pařížská radnice, která stavbu schválila, se proti rozhodnutí soudu odvolala. Pokud ale soud vyšší instance rozhodnutí potvrdí, bude se muset stavba, jejíž celková hodnota činí 100 milionů eur, zbourat.

Soudci neuznali stížnost, že by stavba se svými 46 metry byla neúměrně vysoká. Souhlasili ale s tím, že projekt blokuje veřejnou cestu na severním okraji Bouloňského lesíka.

Pařížský starosta Bertrand Delanoë považuje tento argument za absurdní. Pozapomenutá cesta nebyla využívána veřejností po dlouhé roky. „Je to stavba globálního významu, která musí být dokončena,“ tvrdí starosta.