Nepokoje v Egyptě mají první novinářskou oběť. Místního fotografa

Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy projednává s egyptskými činiteli návrh na okamžitou rezignaci egyptského prezidenta Husního Mubaraka. S odvoláním na zástupce americké vlády a arabské diplomaty o tom informoval americký deník The New York Times.

Podle údajně projednávaného návrhu by Mubarak předal moc do rukou přechodné vlády v čele se současným viceprezidentem Egypta Umarem Sulajmánem. Scénář prý počítá s podporou vlivné egyptské armády.

Americký prezident i poslanci Kongresu vyčítají zpravodajským službám USA, že předem neupozornily na možnost nepokojů v Egyptě a na přípravu převratu v Tunisku. Barack Obama je prý činností špionážních agentur zklamán.

"Nemělo se stát, že nás to tak zaskočilo," řekla ve čtvrtek novinářům šéfka senátního výboru pro kontrolu výzvědných služeb Dianne Feinsteinová. Varování mělo podle ní být mnohem důraznější, mimo jiné i proto, že demonstranti se organizovali přes internet a síťové komunitní služby. "Díval se vůbec někdo, co se děje v internetu?" ptá se Feinsteinová.

Podle představitelky Ústřední zpravodajské služby (CIA) Stephanie O'Sullivanové ale Obama dostal varování o nestabilitě v Egyptě koncem loňského roku. Člen senátního výboru pro kontrolu výzvědných služeb Saxby Chambliss v této souvislosti požádal o výpis seznamu Obamových porad se zpravodajci. Dostat by ho měl během deseti dnů.

Podle Mika Rogerse, šéfa výboru pro kontrolu zpravodajských služeb ve Sněmovně reprezentantů, je nerealistické očekávat, že zpravodajské služby mohou předpovědět nepokoje v kterékoli cizí zemi. "Musíme být realisty, hlavně pokud jde o složité interakce v jednání milionů lidí," řekl Rogers.

Na káhirském náměstí Tahrír (Osvobození) se tisíce lidí připravují na protestní pochod za odstoupení egyptského prezidenta Husního Mubaraka. Dnešnímu dni přezdívají "den ochodu", protože vyprší ultimátum, které Mubarakovi dala opozice k opuštění úřadu. Egyptský prezident zatím nedal najevo, že by okamžitě odstoupil, ale slíbil, že nebude znovu kandidovat ve volbách konce letošního roku, připomíná agentura Reuters.

"Dnes je poslední den ... dnes je poslední den. Egypt dnes slaví", pokřikovali za rozbřesku někteří ze shromážděných. Přes zákaz vycházení a střety s Mubarakovými přívrženci v předchozích dnech jich noc na dnešek na náměstí Tahrír strávily tisíce. Od rána na náměstí, které se stalo symbolem odporu proti třicetileté Mubarakově vládě, proudí další tisíce protestujících.

Organizátoři vyzvali Egypťany, aby z celé země pochodovali směrem k náměstí Tahrír, parlamentu a budově státní televize. Reuters s odvoláním na svědka uvedla, že se jim v tom Mubarakovi stoupenci snaží zabránit blokováním hlavní dálnice z Alexandrie do Káhiry. Přesto pořadatelé věří, že se dnešního protestu zúčastní ještě více lidí než v úterý, kdy se jich v egyptském hlavním městě podle odhadů sešlo na půl milionu.

Přímo z Káhiry bude od 11:00 na vaše dotazy odpovídat zpravodajka HN Lucie Beranová.

Své dotazy můžete vkládat ZDE

Skupina marockých aktivistů vybízí na Facebooku k protestům, má už přes tři tisíce sympatizantů. Maroku se protivládní nepokoje podobné těm, které smetly vlády v Tunisku a Egyptě, zatím vyhýbaly.

Manifestaci "za důstojnost lidu a demokratické reformy" svolává platforma na Facebooku na 20. února. Požaduje přitom ústavní reformy, demisi současné vlády a rozpuštění parlamentu.

"To, že občané mohou svobodně vyjádřit svůj názor, nás nijak neznepokojuje," citovala ve čtvrtek mluvčího marocké vlády oficiální tisková agentura MAP. Protesty však podle něj nesmí poškodit národní zájmy a hodnoty dané ústavou.

"V ulicích se vyrojily ozbrojené skupiny lupičů, nepatřící zřejmě už k žádnému politickému táboru, cizinci jsou zastavováni hlídkami a zastrašováni, kolem náměstí Tahrír se teď opět scházejí tisíce lidí, vyzbrojeni tyčemi, noži a holemi, a řripravují se na nove bitky," popisuje v on-line rozhovoru naše reportérka Lucie Beranová. Dotazy jí můžete pokládat ZDE.

Česká republika může nabídnout Egyptu zkušenosti z přechodu k demokracii. Při příjezdu na vrcholnou schůzku Evropské unie v Bruselu na to dnes poukázal premiér Petr Nečas. "Právě například zkušenosti z ustavením některých institucí a procesů, které souvisejí s demokratizací země a transformací k plně demokratickému systému, je to, co Česká republika může nabídnout," upřesnil Nečas.

O tom, jak dlouho by měl dlouholetý egyptský prezident Husní Mubarak, proti kterému směřují masivní protesty, zůstat u moci, nechtěl premiér hovořit. "Jsem přesvědčen, že to je především věcí samotných egyptských politiků. Je evidentní, že ke změně i na těchto pozicích dojít musí," dodal český premiér.

Reportér BBC na náměstí Tahrír odhaduje množství protirežimních demonstrantů na desítky tisíc. Jiné zdroje hovoří ale až o milionu protestujících.

Nálada je podle BBC velmi odlišná od té ve čtvrtek, lidé už se tolik nebojí útoků Mubárakových příznivců, kterých je v ulicích vidět o něco méně. Protestující chrání armáda a zdá se, že situaci se podařilo částečně stabilizovat.

"Mnozí z těch, kdo přišli, přinesli čerstvý chléb, vodu, ovoce a další zásoby. Atmosféra je uvolněná," doplňuje agentura AP. Podle té se kolem stolů, kde lidé rozdávají chléb a čaj, utvořily dlouhé fronty a v okolí náměstí fungují improvizované kliniky.

Od rána na náměstí, které se stalo symbolem odporu proti třicetileté Mubarakově vládě, proudí další tisíce protestujících. Je jich tolik, že se u některých vstupů na náměstí tvoří dlouhé fronty, které sahají až k jednomu z mostů přes Nil.

Íránský náboženský vůdce ajatolláh Alá Chamenejí poslal navrhl Egypťanům, aby v zemi zavedli islámský režim. Dodal, že aktuální vývoj je "nenapravitelnou prohrou" pro Spojené státy. "Pokud to (protestující) dokáží protlačit, tak to, co se stane s americkou politikou v regionu, buden enapravitelnou prohrou pro Ameriku," řekl během pátečních modliteb v Teheránu.

Krátce před polednem skončily na náměstí tradiční páteční modlitby. Pozorovatelé upozorňovali, že právě po nich by se měly protesty stupňovat. Dav na náměstí Tahrír je však zatím klidný, začal zpívat státní hymnu a mávat vlajkami. Al-Džazíra ale odvysílala záběry z Alexandrie, ze kterých je patrné, že i tam začíná docházet k pouličním střetům.

Premiér se zároveň v televizi znovu omluvil za čtvrteční násilí: "Nabízím svou omluvu za všechno, co se včera stalo, protože to není ani logické, ani rozumné."

Zatímco američtí diplomaté pomalu začínají s egyptským prezidentem pomalu vyjednávat o jeho předčasném odchodu, italský premiér Silvio Berlusconi se za Husního Mubáraka postavil. "Doufám, že v Egyptě může dojít k přechodu k demokratičtějšímu systému bez rozchodu s prezidentem Mubárakem, který je na Západě, především ve Spojených státech, považován za nejmoudřejšího z lidí a jasným vztažným bodem," cituje Bersluconiho agentura Reuters.

Dnešní vydání listu The New York Times přináší vhled i do tábora Mubárakových příznivců:

Tesař Mahmúd má obvázanou hlavu, ruku zavěšenou na pásce a nohu v sádře. Právě přišel do malé polní nemocnice zřízené pro demonstranty na káhirském centrálním náměstí Osvobození (Tahrír - pozn. red.), aby se znovu nechal ošetřit. V uplynulých 24 hodinách už posedmé. Rány utržil v potyčkách s táborem hájícím vládu a prezidenta Husního Mubaraka. Jakmile mu obvázali další zranění, vydal se znovu do první linie. Budu se bít, dokud budu moci, volá na žasnoucího dopisovatele listu The New York Times.

Pozoruhodně vytrvalí jedinci však nechybí ani mezi odpůrci prezidenta:

Amr sedí v kolečkovém křesle; o nohy přišel před mnoha lety při vlakovém neštěstí. Ale i tak se dopravil na náměstí a k boji přispívá házením kamení na Mubarakovy lidi. I on už potřeboval ošetřit, protože ho trefil kámen letící z druhé strany. Na zdvořilý dotaz, zda je místo, kde vybuchují zápalné lahve a vzduchem se míhají tyče, mačety i cihly, to správné pro invalidu, říká: "Mám ještě ruce a budu bojovat."

Češi mají v neděli poslední šanci dostat se z Egypta s pomocí cestovních kanceláří. Právě v neděli totiž poletí do země poslední charterová letadla. České cestovní kanceláře se dnes dopoledne definitivně dohodly, že do země již nebudou vysílat žádné turisty.

"Všech šest charterů, které do konce týdne poletí pro české turisty již poletí cestou tam prázdné," zdůrazňuje Asociace českých cestovních kanceláří a agentur s tím, že pět spojů zajistí Travel service a jeden ČSA. V tuto chvíli je v Egyptě asi 800 českých turistů, v letoviscíh podle AČCKA panuje klid a dovolené nejsou v zásadě narušeny.

Prohlédněte si fotogalerii:

Blíží se konec arabských "faraónů"? Galerie vládců, pod kterými se třese trůn

Egypťané vyhlásili jedenáctý den protestů Dnem odchodu. Nadále požadují rezignaci prezidenta Husního Mubáraka. V tuto chvíli jsou na káhirském náměstí Tahrír opět ohromné davy, reportéři hovoří o statisících, někteří i milionu lidí. Armáda spolupracuje s demonstranty a pomáhá jim utvořit průchozí kordony a organizovat průchod na náměstí, situace je o monoho klidnější než včera. Prezidentovi příznivci nejsou v ulicích téměř vidět.

V Káhiře však pokračují útoky na cizince a novináře, před chvíli oznámila televize Al Džazíra na Twitteru, že neznámí muži vyrabovali a vážně poničili její kancelář. Webové stránky Al Džazíry navíc údajně napadli neznámí hackeři "očividně z řad oponentů prodemokratického hnutí".

Čeští novináři jsou v bezpečí na české ambasádě, která je v klidné zóně daleko od epicentra protestů. On-line rozhovor s naší reportérkou čtěte ZDE, později odpoledne přineseme aktuální reportáž.

Velké protesty vypukly také v Alexandrii, kde je vypjatější atmosféra a už byly hlášeny první střety. Menší demostrace probíhají i v dalších městech.

Vůdce opozice Muhammad Baradej odpoledne prohlásil, že prezident Mubárak ztratil legitimitu a musí odstoupit. "Toto je jednotný hlas zaznívající od téměř každého Egypťana, z prava, z leva i ze středu. Doufám, že mu bude naslouchat," řekl BBC. Mubárak už dříve prohlásil, že by byl ochoten odstoupit, ale obává se, že v takovém případě se země propadne do chaosu. Baradej však jeho prohlášení považuje jen za "diktátorské vyprávění". 

"Tuniská nákaza" se ze severní Afriky pomalu šíří i na Blízký východ. Včera proběhla pokojná demonstrace v Jemenu, na dnešek svolává lidi do ulic opozice v Sýrii. Pátek vyhlásila "Dnem hněvu", protesty měly začít po pátečních modlitbách, podle agentury AP se však zatím před budovou parlamentu v Damašku neshromáždili žádní demonstranti. Po skupinkách tam naproti tomu byli rozmístěni policisté v civilu.

Podle Human Rights Watch byli příslušníci bezpečnostních sil přítomni při dosavadních pokusech syrské opozice zorganizovat protestní akci, fotografovali aktivisty a zjišťovali jejich totožnost. Jedna z aktivistek HRW řekla, že policisté minulý týden kontaktovali její rodinu a vyzvali její členy, aby se ji naléhavě snažili přimět k ukončení takových aktivit. Ji osobně pak policisté údajně obvinili, že "pracuje pro Izrael".

Lídři Evropské unii dnes odsoudili násilnosti v Egyptě. Současně vyzvali všechny zainteresované strany k okamžitému zahájení rozhovorů o přechodu k demokracii. Česko by mohlo této severoafrické zemi nabídnout zkušenosti s ustavením demokratických institucí.

"(Summit) odsuzuje co nejostřeji násilí a ty, kteří násilí používají a podporují," uvedli vedoucí představitelé unijních zemí ve společném prohlášení. Současně zdůraznili, že občané Egypta mají právo svobodně a pokojně demonstrovat. Jakýkoli pokus bránit ve svobodném informování, a to včetně zastrašování či útoků proti novinářům, je podle unie naprosto nepřijatelný.

"Evropská rada (summit) zdůraznila, že tento přechod (k demokracii) musí začít okamžitě," píše se v prohlášení.

Na summitu EU mluvil o situaci v Egyptě také premiér Petr Nečas. O tom, jak dlouho by měl egyptský prezident Husní Mubarak, který nyní čelí masivním protestům, zůstat u moci, ale nechtěl hovořit. "Jsem přesvědčen, že to je především věcí samotných egyptských politiků. Je evidentní, že ke změně i na těchto pozicích dojít musí," dodal český premiér.

Praha už prostřednictvím ministra zahraničí Karla Schwarzenberga vyjádřila připravenost Egyptu pomoci. "Právě například zkušenosti s ustavením některých institucí a procesů, které souvisejí s demokratizací země a transformací k plně demokratickému systému, je to, co Česká republika může nabídnout," upřesnil Nečas.

Představitel egyptské opozice Muhammad Baradej oznámil, že v příštích volbách nebude kandidovat na prezidenta. Chce se jen podílet na demokratické transformaci země. Informoval o tom v pátek na své internetové stránce rakouský deník Der Standard.

Baradej také zopakoval požadavek, aby se současný prezident Husní Mubarak vzdal své funkce okamžitě. Dodal nicméně, že by mu měl být umožněn důstojný odchod. Podotkl, že Mubarak učinil hodně špatných, ale i hodně dobrých věcí pro Egypt.

Na dotaz, zda by on sám chtěl kandidovat ve volbách, odpověděl: "Ne, nezúčastním se (voleb). To nejlepší, co mohu udělat, je jednat jako prostředník změn. Kdo se zúčastní voleb, to není v tuto chvíli tak důležité," podotkl také Baradej.

Přední francouzská banka Crédit Agricole dnes snížila svou předpověď ekonomického růstu Egypta pro letošní rok na 3,7 procenta z dosavadního výhledu 5,3 procenta. Nepokoje a politická krize už stály zemi nejméně 3,4 miliardy dolarů, tedy 60 miliard korun. Banka to podle agentury AP uvedla v dnešní zprávě.

Crédit Agricole předpokládá, že každý den nepokojů stojí ekonomiku minimálně 310 milionů dolarů. Egyptská libra by podle banky mohla v důsledku krize oslabit až o 20 procent, což dál zesílí růst cen potravin.

Egyptská ekonomika rostla ve třech letech před globální krizí roku 2008 o 6,7 procenta ročně a v roce 2009 získala solidních 4,7 procenta. V zemi je však silně rozšířena chudoba a zhruba 40 procent z 80 milionů obyvatel přežívá s příjmem do dvou dolarů denně.

Životní náklady v posledních letech zvyšuje silný růst cen potravin, který eskaluje od konce loňského roku kvůli rekordním světovým cenám základních potravin. Nepokoje všechny tyto problémy ještě zesílí, uvedla banka.

Muhammad Baradej v rozhovoru pro televizi Al-Džazíra popřel původní informaci rakouského deníku Der Standard, že kandidovat nehodlá. "To není pravda," řekl Baradej v telefonickém rozhovoru Al-Džazíře ohledně tvrzení Der Standardu. "Pokud po mně bude egyptský lid chtít, abych pokračoval v (politických) změnách, egyptský lid nezklamu," prohlásil.

Na stránkách Der Standardu zhruba od 17:00 byla v přepisu rozhovoru otázka, zda bude při zmíněné ústavní změně týkající se prezidentské funkce kandidovat ve volbách, a odpověď: "Ne, nezúčastním se (voleb). To nejlepší, co mohu udělat, je jednat jako zprostředkovatel změn."

Po 19:30 byl text odpovědi jiný: "Jsem zprostředkovatelem změn v Egyptě. Kdyby nastala (změna), vykonal bych svou povinnost". V odpovědi také Baradej dodal, že by se chtěl podílet na tvoření budoucnosti, a označil v nynější chvíli za nedůležité, kdo bude kandidovat. "Ale kdyby to taky lidi chtěli, byl bych samozřejmě k dispozici," dodal i podle Der Standardu.

Kvůli pokračujícím masovým nepokojům byly v Egyptě až do odvolání zastaveny všechny fotbalové soutěže. Nejvyšší soutěž přišla vinou protivládních protestů už v minulém týdnu o zápasy 16. kola. V pondělí byl zrušen také přípravný zápas egyptské reprezentace s výběrem USA v Káhiře, který se měl hrát ve středu 9. února.

Otazník visí rovněž nad účastí fotbalistů káhirského klubu Zamalek v africké Lize mistrů, v níž mají 13. února nastoupit proti keňskému klubu Ulinzi.

V předstihu byl zrušen také druhý závod Světového poháru v moderním pětiboji, který měla Káhira hostit na konci března. V první polovině září mají mít moderní pětibojaři v egyptské metropoli mistrovství světa.

Vedoucí představitelé členských zemí Evropské unie dnes odsoudili násilnosti v Egyptě. "Nejde o to, jestli je (prohlášení) dostatečně silné nebo nikoli. Jde o to, jestli jde správným směrem," ohodnotil po zasedání unijní vzkaz Egyptu premiér Petr Nečas. "A ta výzva k tomu, aby vznikla vláda na základě širšího politického konsenzu a aby ten proces začal už nyní, tak je podle mého názoru správným krokem," dodal.

První smrtelnou obětí egyptských nepokojů z řad novinářů se stal místní fotoreportér, který před čtyřmi dny utrpěl střelné zranění. Oznámil to dnes egyptský státní deník Al-Ahrám, podle něhož šestatřicetiletého Ahmada Muhammada Mahmúda zasáhl odstřelovač.

Mahmúd byl postřelen, když pořizoval snímky z balkónu svého bytu nedaleko káhirského náměstí Tahrír. Pracoval jako reportér deníku Al-Taavún.