EU vybízí Egypt k demokratickým reformám, chce svobodné volby

Evropská unie vyzvala Egypt k demokratickým reformám a k vytvoření podmínek pro svobodné a spravedlivé volby. Shodli se na tom dnes v Bruselu ministři zahraničí EU. O tom, kdo bude zemi vládnout, ale musí rozhodnout sami Egypťané.

Unie je připravena s demokratizací v této severoafrické zemi pomoci. Co přesně by to mohlo v praxi znamenat, ale zatím není jasné. Jak připustil i šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, není zatím zřejmé, s kým vlastně bude třeba jednat.

"Co to můžeme ovlivnit? Sotva známe lidi, kteří se v novém hnutí budou drát (k moci), nebo se chopí vedení," podotkl Schwarzenberg. Dnešní jednání EU podle něj ale ukázalo, že EU bude v Egyptě pomáhat silám bojujícím za vládu práva a za demokracii. "Kdo se tam vyvrbí jako vůdce celého toho hnutí, to ještě nevíme," řekl zároveň český ministr.

Cestovky ruší zájezdy

Po týdnu protivládních protestů, které si vyžádaly už nejméně 150 obětí, se české cestovní kanceláře rozhodly zrušit únorové zájezdy do Egypta.

"Klientům bude nabídnut jiný alternativní zájezd v jiném termínu podle dohody," uvedl mluvčí AČCKA Tomio Okamura s tím, že v egyptských letoviscích je nyní asi tisícovka českých turistů, kterým cestovní kanceláře v případě potřeby pomohou s předčasným návratem.

Během uplynulého víkendu nabízela většina cestovních kanceláří klientům možnost volby mezi tím, zda chtějí do Egypta odletět nebo si vyberou jinou alternativu. Nyní už některé cestovky zájezdy rovnou ruší.

Nepokoje v Egyptě postihly i české archeologické výzkumy. Zloději se dostali na pohřebiště egyptských faraonů v Abúsíru a vloupali se do archeologických objektů. Postižena jsou i místa, kde už desítky let pracují čeští egyptologové, řekl šéf archeologického výzkumu v Egyptě Miroslav Bárta.

Zlodějské gangy napadají i muzea

"Čekáme na to, až budeme moci odjet na lokalitu, abychom dali dohromady inventář napáchaných škod, a pak se uvidí," uvedl Bárta.

Nejcennější nálezy jsou podle něj uloženy v centrálních skladech, takže ty zůstaly ušetřeny. Tisíce let staré objekty jsou ale vyzdobeny nádhernými reliéfy a ty jsou ohroženy. Největším nebezpečím jsou velké ozbrojené gangy, které operují v poušti a snaží se najít nové památky a ty rozebrat. Něco ukradnou a něco zpustoší, líčil archeolog situaci.

Problém je podle Bárty v tom, že většina populace je špatně nebo není vůbec vzdělaná a je velmi chudá. Rozkrádáním památek si vylepšují svůj rodinný rozpočet. "Nikdo se jim nemůže divit, protože spousta lidí tam žije na hranicích životního minima. Při současných cenách potravin a dalších životních nákladů jsou nuceni se živit kdečím," uvedl archeolog.

Podle zpráv z Egypta zlodějské gangy napadají centrální i lokální muzea. Podobně jako české vykopávky jsou na tom podle Bárty i naleziště archeologů z jiných zemí. Jak dodal, prvořadým úkolem českých egyptologů letos bude zachránit, co se dá. Do Egypta odjedou po dohodě s egyptskými kolegy, ministerstvem zahraničí a českou ambasádou v Egyptě, jakmile to situace dovolí.

"Nová" egyptská vláda a zatčení novinářů

V Káhiře se mezitím navzdory zákazu vycházení přes noc utábořili demonstranti, opozice vyhlásila „otevřenou generální stávku“ a na úterý vyzvala k „milionovému pochodu“.

V centru Káhiry je v současnosti okolo padesáti tisíc demonstrantů. Egyptský prezident, který minulý týden jako ústupek protestujícím rozpustil vládu, v pondělí jmenoval novou - zatím není známo, jak očekávání opozice naplní. Nejdůležitější změnou ovšem jepost nového ministra vnitra, kterým se stal Mahmúd Vagdí, dříve zaměstnaný v policii.

Mubárak, který zemi vládne již 30 let, zároveň vyzval egyptského premiéra Ahmada Šafíka k uskutečnění reforem. Represe ale v zemi neustávají a televize Al-Džazíra, které bylo o víkendu zakázáno vysílat, uvedla, že egyptští činitelé zatkli šest jejích zaměstnanců a vzali jim i mobilní telefony. Jednomu z nich se ještě podařilo odeslat vzkaz na Twitter: "Právě nám berou telefony. Budeme v pořádku."

Baradej a Muslimské bratrstvo

Podle agentury AP se v Káhiře v pondělí začaly objevovat známky běžného života; do ulic se vrátili policisté, provoz obnovilo místní metro. Banky, školy a burza ovšem už druhý pracovní den zůstávají uzavřené. "Nechceme, aby se život vrátil do normálu, dokud Mubárak neodejde. Chceme, aby lidé nechodili do práce, dokud prezident neodstoupí," prohlásil jeden z organizátorů protestů.

Zákázaná politická strana Muslimské bratrstvo, nejsilnější opoziční síla v Egyptě, v pondělí oznámila, že chce vytvořit výbor opozičních skupin spolu s nositelem Nobelovy ceny za mír a hlavním stoupencem reforem Muhammadem Baradejem. Tímto způsobem by podle Muslimského bratrstva bylo možné sjednotit různorodé skupiny, které si přejí Mubarakovo odstoupení.

Krom masivních demonstrací v Káhiře se tisíce lidí během víkendu shromáždily k protestům také v Alexandrii, Mansúře či Suezu.

Právě v posledně jmenovaném městě zveřejnili v neděli pozdě večer dělníci výzvu ke stávce. A protestující v jiných částech země je okamžitě podpořili. "Připojujeme se k pracujícím v Suezu a zahajujeme dnes generální stávku, která potrvá, dokud naše požadavky nebudou uspokojeny," řekl agentuře AFP jeden z organizátorů Muhammad Vakíd.

Vývoj v Egyptě sleduje se znepoojením Izrael, pro který je případný pád egyptského prezidenta Husní Mubáraka nepříjemnou představou. Podle deníku Haarec proto izraelské ministerstvo zahraničí koncem týdne rozeslalo na své ambasády v USA, Číně, Rusku a dalších evropských zemích instrukce, aby velvyslanci hostitelským politikům zdůraznili „důležitost stability v Egyptě“.

Peres: K Mubárakovi pociťujeme úctu

„Američané a Evropané se nechávají strhnout veřejným míněním a neberou ohledy na své skutečné zájmy. I když budou kritizovat Mubáraka, musí u svých přátel vyvolat pocit, že je v tom nenechávají samotné,“ řekl listu nejmenovaný vládní představitel s tím, že například Jordánsko a Saúdská Arábie jsou reakcí Západu na dění v Egyptě silně znepokojeny.

Oficiálně však izraelští politici odhalení reportérů Haarecu nekomentovali a i k dění v Káhiře se zatím vyjadřují spíše zdrženlivě, zdůrazňují mírové vztahy se svým sousedem a jeho význam pro stabilitu v regionu.

"Vždy jsme pociťovali a nadále pociťujeme úctu k prezidentu Mubárakovi, což neznamená, že vše, co učinil, bylo správné," prohlásil izraelský prezident Šimon Peres, kterého citoval státní rozhlas. "Učinil však jednu věc, pro niž si ho vážíme: zachoval mír na Blízkém východě," dodal.

Ministři zahraničí EU egyptského prezidenta vyzvyli k zahájení rozhovorů s protestující opozicí. "Ten dialog by měl Egypt posunout dál," řekla šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová a dodala, že Evropská unie je připravena s prosazováním demokracie a lidských práv v Egyptě pomoci. "Je třeba urychleně zareagovat," zdůraznila.

"Měli bychom pomoci poklidnému přechodu," konstatoval šéf italské diplomacie Franco Frattini. Demonstranti, kteří protestují nenásilně, by podle něj měli cítit, že je Evropa za nimi. "Chceme stabilní Egypt, stabilní Tunisko," dodal k vyhrocené situaci v obou zemích.

Americký prezident Barack Obama už Husního Mubáraka vyzval, aby se neuchyloval k násilí a přijal „konkrétní kroky“ směrem k demokratizaci země.