Americké úřady chtěly po Twitteru osobní údaje o Assangeovi

Americké úřady chtěly získat od internetové sítě Twitter osobní údaje zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange a zprávy, které Assange prostřednictvím Twitteru přijal nebo odeslal. Požadavek byl vznesen v rámci vyšetřování úniku tajných informací z americké armády a diplomacie, které WikiLeaks získal a začal zveřejňovat. Podle agentury AP to v sobotu oznámil Assange, kterého na americkou žádost upozornili provozovatelé Twitteru.

Američtí vyšetřovatelé sháněli kromě informací o Assangeovi stejné údaje i o dalších osobách spojených s WikiLeaks: o islandské poslankyni Birgittě Jonsdottirové, o nizozemském hackerovi Ropu Gonggrijpovi a o americkém programátorovi Jacobu Applebaumovi.

Po Twitteru žádali vyšetřovatelé také korespondenci vojína Bradleyho Manninga. Ten je podezřelý, že stáhl z vojenské sítě desítky tisíc tajných diplomatických depeší a dokumentů o válkách v Afghánistánu a v Iráku, které později nabídl WikiLeaks. Pokud bude usvědčen, hrozí mu až 52 let vězení.

Vyšetřovatelé požádali Twitter o informace 14. prosince a internetová síť o tom později informovala dotčené uživatele. Agentury neupřesnily, zda Twitter požadované údaje vyšetřovatelům předal.

Assange označil postup amerických vyšetřovatelů za šikanu. "Kdyby se íránská vláda snažila vynutit si informace o zahraničních novinářích a aktivistech, ochránci lidských práv z celého světa by se ozvali," prohlásil.

Zakladatel WikiLeaks se také obává, že stejnou žádost o osobní informace mohly dostat i další sociální síť Facebook nebo internetový gigant Google. Vyzval obě společnosti, aby ho na případný požadavek amerických vyšetřovatelů upozornily.

Zástupci Facebooku ani Googlu se k Assangeově výzvě nevyjádřili.

WikiLeaks loni publikoval desítky tisíc amerických vojenských dokumentů o válkách v Iráku a v Afghánistánu. Koncem roku také začal zveřejňovat americké diplomatické depeše. Údajně jich vlastní přes čtvrt milionu, na stránkách portálu se jich ale zatím objevilo přes 2000. Zveřejňování depeší ostře kritizovaly USA, ale i vlády jiných zemí.