Nečekané střídání: Ministr zahraničí Íránu skončil, zřejmě byl příliš umírněný

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád překvapivě odvolal z funkce svého dlouholetého ministra zahraničí Manúčehra Mottakího. Do této důležité funkce jmenoval s prozatímní platností viceprezidenta pro jadernou energetiku a ředitele Íránské organizace pro jadernou energii Alího Akbara Sálehího.

Důvody změny nebyly zveřejněny, agentury ale spekulují o Mottakího "umírněnosti" a o jeho názorových odlišnostech s prezidentem, zejména v jaderných otázkách.

Prezident Mottakímu za jeho práci poděkoval. "Oceňuji vaši pracovitost a služby jako ministra zahraničí," citovala agentura IRNA z Ahmadínežádovy "direktivy" zaslané Mottakímu. Ten se o svém odvolání dozvěděl v Senegalu, kde předával prezidentovi Abdoulayemu Wadeovi Ahmadínežádovo poselství. Odvolán byl hodinu poté, uvedla agentura AFP.

Krátké prohlášení o Mottakího odvolání se objevilo i na prezidentově webu - s díky za více než pětileté služby, avšak bez jakéhokoliv vysvětlení.

Příliš slabý vyjednavač?

Na webové stránce íránských reformistů se podle agentury Reuters objevilo zdůvodnění, že Mottakí byl kritický vůči Ahmadínežádově politice.

"Mottakí se nepřizpůsobil prezidentovým názorům a jeho zahraniční politice," citoval Reuters z webu Mardomsalarí.

Agentura AP připomněla, že íránská média letos opakovaně informovala o snaze poslanců prosadit Mottakího odvolání, jestliže Rada bezpečnosti OSN uvalí na Írán nové sankce kvůli kontroverznímu jadernému programu Teheránu. Podle íránského tisku zákonodárci považovali Mottakího za nedostatečně silného a přesvědčivého na to, aby hájil zájmy své země na mezinárodní scéně.

Sedmapadesátiletý Mottakí je považován v zahraničněpolitických otázkách za umírněného, napsala agentura DPA. O íránské jaderné politice ovšem rozhoduje nejvyšší duchovní a politický vůdce ajatolláh Alí Chameneí. A ve sporu kolem íránského jaderného programu také Mottakí hájil stanovisko, že Írán má veskrze legitimní právo na vlastní jaderné technologie. Na rozdíl od prezidenta Ahmadínežáda se však snažil při jaderných jednáních vyhnout jakémukoliv stupňování napětí.

RB OSN uvalila na Írán už čtvrtou sérii sankcí v červnu v reakci na vytrvalé odmítání Teheránu vzdát se klíčové části svého jaderného programu - obohacování uranu. Tento proces vyvolává znepokojení mezinárodního společenství, protože může být využit k výrobě paliva pro jaderné reaktory stejně jako jaderných zbraní.