Britové protestující proti zvýšení školného napadli auto s princem Charlesem

Londýnští studenti protestující proti zvýšení školného ve čtvrtek napadli automobil, ve kterém cestoval korunní princ Charles se svou manželkou Camillou. Oznámila to agentura AP. Její reportér viděl, jak demonstranti do auta kopou. Vůz pak odjel. Princova kancelář incident potvrdila, ale dodala, že "jejich královské výsosti jsou nezraněny". Pár mířil do divadla a při příjezdu tam vypadal klidně, napsala AP.

Premiér David Cameron označil napadení královského vozu za "šokující a politováníhodné" a odsoudil všechny, kdo vyvolávají násilí. Šéf Scotland Yardu Paul Stephenson přičetl odpovědnost za násilí demonstrantům a zdůraznil, že nepokoje budou "velmi důkladně vyšetřeny".

Zvýšení poplatků je první velkou zkouškou pro vládní koalici, která kontroverzní opatření prosadila většinou pouhých 21 hlasů. Hlasování rozdělilo koaliční liberální demokraty, kteří před volbami slibovali zrušení školného.

Před budovou parlamentu se demonstrující studenti celé odpoledne střetávali s policií. Zatímco někteří z nich házeli nejrůznější předměty, policisté proti nim zasahovali obušky a obě strany se místy přetahovaly o policejní bariéry. Studentům se nakonec podařilo proniknout na prostranství před parlamentem. Dav místy rozháněli také policisté na koních.

Chceme své peníze zpět

Agentura Reuters s odvoláním na svědky napsala, že protestující po hlasování v parlamentu za pokřiku "Chceme své peníze zpět" vyrazili dveře ministerstva financí a uvnitř začali bojovat s policií. Účastníci akce také vyrazili okno jedné budovy poblíž parlamentu.

Podle dosavadních zpráv bylo zatčeno sedm demonstrantů. Podle televize Sky celkem 19 demonstrantů bylo ošetřeno, šest z nich zůstalo v nemocnici. Zraněno bylo také šest policistů. Policie přičetla odpovědnost za násilí studentům, kteří zase volali na policisty "Hanba".

Podle organizátorů se londýnských protestů zúčastnilo kolem 30.000 lidí. Policie žádný svůj odhad účasti nezveřejnila.

Pro vyšší školné hlasovalo 323 poslanců, proti 302. Vládní koalice konzervativců a liberálních demokratů má přitom za normálních okolností většinu více než 84 poslanců.

Celá kauza rozdělila především menší vládní stranu, liberální demokraty. Všichni jejich kandidáti před květnovými volbami veřejně podepsali slib, že vysokoškolské poplatky zruší. Nyní se někteří zdrželi hlasování, další byli proti. Proti bylo také několik konzervativců.

Studenti protestující v ulicích byli podle agentury AP zvlášť rozzlobení na liberální demokraty, kteří porušili svůj předvolební slib. Šéf této strany Nick Clegg prý teď na univerzitách patří k nejméně populárním osobnostem.

Vyšší školné má snížit rozpočtový deficit předchozí vlády

Během listopadu studenti středních a vysokých škol demonstrovali proti vyššímu školnému v Londýně třikrát a protesty vždy vyústily v násilí. Kromě toho se v posledních týdnech na různých univerzitách odehrávaly okupační stávky a další protestní akce.

Vláda zdůvodňuje vyšší školné tím, že musí snížit vysoký rozpočtový deficit, který podědili po předcházející labouristické vládě. Šéf liberálních demokratů Nick Clegg ve čtvrtek vyzval studenty, aby vyšší školné podpořili, a označil jeho odpůrce za snílky.

Vůdce opozičních labouristů Ed Miliband po hlasování označil dnešek za "špatný den pro rodiny a mladé lidi po celé zemi". Podle studentů a opozice zatíží vyšší školné absolventy desetitisícovými dluhy a mnoho lidí z chudších rodin od studia odradí.

Dosavadní limit pro nejvyšší školné 3290 liber za rok se totiž zvýší od roku 2012 až na 9000 liber (asi 260.000 korun). Ve Walesu a Severním Irsku je školné stejné jako v Anglii, ve Skotsku se neplatí vůbec.

Stejně jako nyní si studenti budou moci vzít relativně výhodné půjčky. Clegg zdůrazňuje, že je začnou splácet, až když budou ročně vydělávat 21 tisíc liber (625 tisíc korun), zatímco nyní je to od 15 tisíc liber (445 tisíc korun).

Studenti ale také protestují proti tomu, že stát výrazně sníží svůj příspěvek univerzitám o 80 procent a že vláda chce zrušit příspěvek mladým lidem z chudých rodin, který jim má pomáhat zůstat na střední škole.

Podle řady komentářů mohou být nynější studentské protesty předehrou k rozsáhlejším nepokojům. Ohlášené rozsáhlé rozpočtové škrty, které povedou ke ztrátě statisíců míst ve veřejné správě, totiž začnou platit až v dubnu.