EU jde po pirátech silnic. Zjistí si jejich totožnost i za hranicemi

Země Evropské unie zřejmě brzy získají bič na silniční piráty z jiných států společenství, kteří u nich páchají dopravní přestupky. Teď často vyváznou bez postihu kvůli tomu, že je složité či takřka nemožné viníky dohledat.

Ministři dopravy se ale ve čtvrtek shodli na budoucím sdílení informací o řidičích. To by pak mělo umožnit identifikaci "hříšníků", a tudíž i to, aby pak mohly úřady pokutu vymáhat.

Jde třeba o případ, že českého řidiče zachytí automatický radar kvůli překračování rychlosti v Belgii. Zatímco dosud belgické úřady téměř nemají možnost, nebo jen přes složité či nákladné procedury, zjistit totožnost daného člověka, nově by měly získat přístup k informacím z českého registru vozidel. Díky tomu by pak mohly odeslat pokutu.

Dohoda se týká jen některých závažnějších přečinů. Jde o nepřiměřenou rychlost, jízdu na červenou, nepoužívání záchranných pásů či jízdu pod vlivem alkoholu. Právě ty jsou příčinou 75 procent úmrtí na silnicích v EU, zdůraznila Evropská komise.

Dále se to bude vztahovat i na protiprávní využití odstavného pruhu, řízení pod vlivem drog a neoprávněné používání mobilních telefonů za jízdy. U motorkářů tam bude spadat i nenošení ochranné přílby. Naopak špatné parkování tam zařazeno nebude.

Nedůsledná výměna informací

K tomu, aby dohoda mohla začít platit, bude třeba i souhlas Evropského parlamentu. Ten po podobných opatřeních už sám v minulosti volal a do dnes schváleného textu byly zapracovány i jeho požadavky, takže by Evropskou komisí vypracovaný dokument měl podle očekávání schválit. Pak bude následovat dvouletá lhůta na převedení předpisu do právních řádů jednotlivých zemí. Začít platit by tedy mohl v roce 2013.

Podle statistik zahraniční řidiči "produkují" kolem pěti procent pokut za dopravní přestupky, přičemž u pokut za překračování rychlosti je to až kolem 15 procent. Brusel ale přiznává, že se nyní mnozí vyhnou postihu. i. Týká se to někdy i případů, kdy pokutu řidič dostane přímo na silnici a policie jeho identitu zná.

Výměna informací a vymáhání pokut totiž zatím v EU důsledně nefunguje, tedy kromě výjimek typu zemí Beneluxu, které v tomto směru uzavřely vzájemné dohody.

Pokud člověk, na kterého se obrátí úřad ze státu, v němž spáchal daný přečin, nezaplatí, pak se tato země obrátí na úřady v jeho domovském státě. V EU už existují pravidla o vzájemném uznávání pokut, takže domovský stát "hříšníka" by pak měl pokutu od něj vymoci sám.

Přes hranice zatím ne

Komise podotkla, že pravděpodobnost, že dopravní přestupek spáchá řidič s cizí značkou, je třikrát vyšší, než že se ho dopustí domácí řidič. Problémy to vyvolává hlavně v zemích s velkým množstvím turistů. Třeba ve Francii přečiny spáchané cizinci dosahují kolem 25 procent, přičemž během největší turistické sezóny je to i 40 až 50 procent.

V Rakousku měl například podle tamního ministerstva vnitra loni každou sedmou smrtelnou dopravní nehodu a každý pátý dopravní přestupek v Rakousku na svědomí zahraniční řidič. Přeshraniční stíhání viníků je ale podle něj nyní velmi obtížné. Cizinci, které policie třeba za rychlou jízdu zadrží, se pokutě často vyhýbají s výmluvou, že nemají dost peněz.

"Jakmile se dostanou za hranice, pokuta je většinou nevymahatelná," uvedlo ministerstvo. Připravilo proto novelu silničního zákona s přísnějšími tresty. Možné by mělo být i zabavení vozu, dokud se pokuta neuhradí.