Třetihorní lesy
Tým Carla Jaramilla zjistil, že pralesy se v extrémně teplém období paleocénu rozšiřovaly, v časově velmi krátkém období přibývalo i druhové rozmanitosti. To bylo v dokonalém rozporu s tím, co vědci očekávali.
Mizející lesy
Mnoho předcházejících studií dávalo do souvislosti prokazatelný úbytek lesů a zvyšování průměrné teploty. Například američtí vědci uvedli, že stromy na západě USA nyní umírají dvakrát rychlejším tempem než před třiceti lety. Teplota se tam zvýšila od roku 1970 téměř o půl stupně Celsia.
Škála příčin
Podle dosud převládajících představ stojí za zrychleným úbytkem stromů delší a více suchá léta. Ekologové připouštějí i vliv znečištění ovzduší či parcelace lesa, to ale považují za vedlejší faktory.
Doposud jako nezpochybnitelný fakt platilo, že globální oteplování devastuje lesy. Se zvyšováním teplot mizí voda, stromy usychají.
Podle Carlose Jaramilla, paleontologa ze Smithsonova ústavu pro výzkum tropických oblastí, je ale třeba tuto teorii poopravit.
Jaramillo se svým třicetičlenným mezinárodním týmem zkoumal fosilie v odlehlých skalních masivech Venezuely a Kolumbie. Zajímal se o zbytky stromů i jejich semena z paleocénu, nejstaršího období třetihorní éry.
V době před zhruba 56 miliony lety zaznamenala planeta prudký teplotní výkyv. Oteplilo se až o pět stupňů a obsah oxidu uhličitého v atmosféře stoupl v průběhu pouhých 10 tisíc let až dvaapůlnásobně.
"Dnes existuje mnoho klimatických modelů, které uvádějí, že pokud stoupne teplota tak výrazně, stromy umírají," uvádí Jaramillo, který zveřejnil výsledky svých výzkumů v odborném časopise Science. "Naše objevy to ale nepotvrdily, nenalezli jsme žádné známky toho, že by lesy v nejteplejším období usychaly."
Klaus: Přijetí teze o globálním oteplování je politická chyba, jako byl komunismus - čtěte ZDE
ANIMACE Globální oteplování: jak ledovce ustupují námořníkům - čtěte ZDE
Vzdor očekávání našel svědectví, že lesy v době teplotního maxima na území dnešní Jižní Ameriky vzkvétaly. Dokonce nalezl některé nové druhy: v uvedeném období se zvětšila druhová rozmanitost. "Něco takového jsme rozhodně neočekávali," řekl Jaramillo britskému listu Guardian.
Zároveň jedním dechem dodává, že si uvědomuje, co může jejich studie přinést diskusi o globálním oteplování. "Mám vážné obavy, že se někteří lidé podívají na naši zprávu a prohlásí, že by nás změny klimatu neměly znepokojovat." Před takovým zjednodušením varuje.
Jeho studie ale rozhodně nahlodala důvěru k loňské zprávě výzkumníků z britského Hadley Centre pro klimatický výzkum. Podle jejich studie se zvýšení teploty o dva stupně Celsia oproti předindustriální úrovni promítne do 100 let úbytkem 20 až 40 procent rozlohy amazonského pralesa. Zvýšení teploty o tři stupně má znamenat zmizení 75 procent lesa a zvýšení o čtyři stupně zničí 85 procent jeho rozlohy.
Klaus Winter, který pracoval v týmu Carlose Jaramilla, si ale nemyslí, že nové závěry předcházející varování zcela popírají. "Pokud by zvýšení teplot vedlo ke katastrofálnímu suchu, potom mají nejhorší scénáře i nadále oprávnění.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
