Bush v pamětech lže, já iráckému tažení ano neřekl, ohradil se Gerhard Schröder

Gerhard Schröder se ohradil proti tvrzení někdejšího amerického prezidenta George Bushe v jeho nové knize Decision Points (volně přeloženo jako "Rozhodující okamžiky"), že mu prý slíbil německou podporu v tažení v Iráku. Před blížícími se spolkovými volbami ale Schröder podle Bushe poté obrátil, čímž ho velmi zklamal.

Bush ve svých memoárech líčí setkání se Schröderem 31. ledna 2002 v Bílém domě, kde mu údajně politik SPD řekl: "Co je správné pro Afghánistán, je správné i pro Irák. Státy, které podporují terorismus, musejí počítat s důsledky. Když to rychle a rozhodně vyřešíte, jsem s vámi."

Tato slova prý Bush bral jako jasné vyjádření podpory pro vojenské řešení. Německá vláda však nakonec Američany ve válce proti režimu Saddáma Husajna nepodpořila, a naopak ji tvrdě kritizovala.

"Bývalý prezident nemluví pravdu," kontroval Schröder. Při rozmluvě v Bílém domě se prý debatovalo o boji proti terorismu, nikoli o změně režimu v Iráku.

"Stejně jako při mých pozdějších setkáních s americkým prezidentem jsem tehdy jasně řekl, že Německo bude spolehlivě stát na straně USA, pokud se prokáže, že je Irák stejně jako předtím Afghánistán skutečně úkrytem a útočištěm bojovníků Al-Káidy," tvrdí bývalý kancléř. "Toto zdůvodnění ale bylo, jak se ukázalo už v průběhu roku 2002, falešné a vykonstruované," připomněl Schröder.

Vztahy mezi oběma politiky i zeměmi po vypuknutí konfliktu v Iráku výrazně ochladly. "Velmi si cením osobní diplomacie a kladu velkou váhu na důvěru. Pokud byla tato důvěra zraněna, bylo těžké navázat znovu konstruktivní vztah," píše Bush ve svých pamětech. O Schröderovi v nich tvrdí, že byl jedním z "nejobtížněji prokouknutelných státníků", s nimiž se ve svém úřadě setkal.

Velmi si naopak prý cenil jeho nástupkyně Angely Merkelové. "Angela byla důvěryhodná, angažovaná a dobrosrdečná. Brzy ze stala jedním z mých nejbližších přátel na světové scéně," konstatuje Bush.