Nejvíce prosperují Norové. Zdraví, ale nespokojení Češi skončili na 24. místě

Hledáte bezpečnou zemi se stabilní ekonomikou, kde si lidé navzájem pomáhají a kde se budete těšit velké osobní svobodě? Místo, kde vám bude poskytnuta dobrá zdravotní péče a vašim dětem se dostane skvělého vzdělání? Pak je volbou pro vás Norsko, stát, který se letos umístil na prvním místě v žebříčku prosperity sestavovaném britským Legatum Institute.

Skandinávské země, konkrétně Dánsko a Finsko, obsadily i další medailové pozice. Česká republika skončila na 24. místě, tedy stejně jako loni, kdy však bylo hodnoceno o šest zemí méně.

Žebříčky podle vybraných faktorů najdete ZDE

Srovnání postkomunistických zemí najdete ZDE

„Definuje prosperitu jako kombinaci bohatství a kvalitního života a ukazuje, že nejvíce prosperujícími národy na světě nemusí být nutně ty, které mají vysoké HDP, ale i ty, které mají šťastné, zdravé a svobodné občany,“ popisuje svůj žebříček  Legatum Institute.

Celkem 110 zemí světa hodnotili tvůrci žebříčku v devíti oblastech: Ekonomické základy, podnikatelské prostředí a inovace, demokratické instituce, vzdělání, zdravotnictví, bezpečnost, kvalitní vládnutí, osobní svoboda a sociální kapitál.

Unavení Češi

Česká republika v žádné z těchto oblastí výrazně nevyniká, ale ani nezaostává. Nejlépe si vedla v oblasti zdravotnictví (21. na světě), nejhůře autoři hodnotili náš „sociální kapitál“ (32. místo).

„Čeští občané se dožívají v průměru 68 let... Navíc je ČR mezi nejlepšími deseti z hlediska nízké dětské úmrtnosti,“ stojí v souhrnné zprávě. Ta také zdůrazňuje, že v Česku jsou vysoké vládní výdaje na zdravotnictví, extrémně rozšířené očkování proti infekčním chorobám a vysoký počet nemocničních lůžek na osobu.

„Subjektivní měřítka jsou však méně pozitivní. Jen 79 procent obyvatel vyjádřilo v průzkumu z roku 2007 spokojenost se svým zdravotním stavem, což v tomto ohledu řadí Čechy do podprůměru,“ konstatují dále autoři výzkumu. Ještě více si Češi stěžovali na to, že jsou unavení – méně než dvě třetiny lidí se cítí odpočatí, což naši zemi v tomto ohledu řadí dokonce až na 94. místo.

Skok díky příspěvkům na charitu

Nejhůře si Česko vedlo v poněkud neuchopitelné oblasti „sociálního kapitálu“, tedy ve „vztazích mezi lidmi a sílou komunity“. Zde jsme skončili na 32. místě, přesto je to oproti loňsku (74. místo) výrazný skok.

„Česká společnost je mírně soudržná. V roce 2007 si méně než čtvrtina lidí myslela, že ostatním se dá věřit,“ připomínají autoři. Velký skok vysvětlují tím, že Češi více než v minulosti přispívají na charitu, v oblasti dobrovolnické práce jsme však nadále podprůměrní.

Škodí nám naopak to, že máme „jen omezený přístup k formálním rodinným a náboženským podpůrným sítím“ - sociologové si všimli, že jen 48 procent Čechů žije v manželském svazku a 11 procent chodí pravidelně do kostela, což je vůbec nejméně ze všech 110 sledovaných zemí.

Z bývalých komunistických zemí předběhlo Česko pouze Slovinsko, které skončilo na 21. místě. Následují Polsko (29), Maďarsko (34), Estonsko (35) a Slovensko (37).

Na chvostu indexu skončilo stejně jako loni Zimbabwe, které skončilo na posledním místě hned ve čtyřech z osmi sledovaných oblastí. Je však třeba podotknout, že v žebříčku nejsou zdaleka všechny země světa - chybí například Aghánistán, Irák nebo Haiti.

Srovnání zemí podle hlavních kritérií:

Země s nejsilnější ekonomikou: 1. Norsko, 2. Švýcarsko, 3. Nizozemsko

Nejlepší podnikatelské prostředí: 1. Dánsko, 2. Švédsko, 3. USA

Efektivní vláda: 1. Švýcarsko, 2. Dánsko, 3. USA

Vzdělání: 1. Nový Zéland, 2. Austrálie, 3. Finsko

Zdravotnictví: 1. USA, 2. Island, 3. Švýcarsko

Národní a osobní bezpečnost: 1. Island, 2. Norsko, 3. Finsko

Osobní svoboda: 1. Kanada, 2. Norsko, 3. Nový Zéland

Sociální kapitál: 1. Norsko, 2. Dánsko, 3. Nový Zéland

Srovnání šesti nejlepších postkomunistických zemí