Slováci už vědí, na kom vláda bude příští rok šetřit. Učitelé si oddechli

Slovenská vláda se v noci na středu dohodla, jak by měl vypadat rozpočet pro příští rok zaměřený na ozdravení veřejných financí.

Vláda chce v příštím roce snížit deficit o 2,5% a ušetřit tak 1,5 miliardy eur. Z toho 980 milionů (tedy zhruba 1,4% HDP) na vlastní režii.

Hodně si slibuje od transparentnosti veřejného obstarávání a více než procento výkonu ekonomiky chce získat na příjmech z daní a odvodů.

"Podařilo se nám dohodnout na takových opatřeních, která občané, alespoň tomu věřím, přijmou s porozuměním. Neděláme to proto, abychom je trápili, ale aby mohla Slovenská republika normálně fungovat," oznámila premiérka Iveta Radičová.

Veřejné finance jsou podle ní v takovém stavu, že kabinet musel úsporná opatření rozložit na tři roky.

"Nesaháme na důchody a důchodce, nesaháme na rodinnou politiku. Naopak navýšili jsme finance na výstavbu dálnic a silnic, podporu zaměstnanosti, protipovodňová opatření hlavně preventivní. Dokonce učitelé a některé vybrané sociální skupiny dostanou v příštím roce víc prostředků," slíbila Radičová. Detaily ale neuvedla.

Učitelům-důchodcm zatím spadl kámen ze srdce. A pravděpodobně i samotnému šéfu resortu Eugenovi Jurzycovi (SDKU). Původním záměrem kabinetu totiž bylo, že neumožní od 1. ledna souběh zaměstnání a pobírání důchodu. Prý proto, aby starší učitelé nezabírali místa mladým absolventům vysokých škol, kteří se často dostali rovnou na úřad práce.

Ministr netajil obavy. Ve školství pracuje téměř sedm tisíc učitelů-důchodců a nebyl si jist zda by za všechny okamžitě našly školy náhradu.

Původní návrh rozčílil i devětapadesátiletou Margitu Kralovičovou, která v důchodu je a také stále učí slovenštinu a hudební východu na ZŠ na Karloveské ulici v Bratislavě. Byla rozhodnuta napsat Ivetě Radičové otevřený dopis. Chtěla jí prý "poděkovat".

"Byla to paní Radičová, která za Dzurindovy vlády, jako ministryně práce navyšovala věk odchodu do důchodu. Mně to prodloužila o dva roky a tři měsíce. Po celou tu dobu co jsem učila za plat a neměla nárok na důchod měl stát z toho zisk," vysvětluje rozhořčeně.

"Když přišel čas tak jsem do důchodu odešla. Byla jsem v něm dva měsíce, když onemocněla kolegyně a zavolali mě zpátky. Řekla jsem si mám na to, cítím se dobře, jsem zdravá tak proč ne a do školy nastoupila. A najednou se objevilo rozhodnutí, že můžeme buď pracovat, nebo pobírat důchod. To je přece strašná diskriminace! Stát by zase získal to co mu nepatří," tvrdí Kralovičová.

"Nikomu místo nezabíráme..."

Sama by prý přestala učit. To, že se ale mluví o zabírání míst důchodci, ji uráží.

"Učím na částečný úvazek 22 hodin. Je tu mladý kolektiv. Nechci, aby to vyznělo špatně, ale kolegyně tvrdí, že jsou rády, že tu jsme. V důchodu jsme tři. Prý od nás čerpají zkušenosti. Mně zase omlazují ony, pozoruji jejich metody. Jsem s nimi i s dětmi šťastná, učím moderně, neustále se školím, zvládám internet i jiné nové metody tak co víc chtějí? Jsem z toho úplně vedle," přiznává.

Konstatuje, že pokud by chtěla být ekonomicky samostatná jednoduše při výši důchodu nemůže. Byla by prý více méně odkázaná na manžela.

Ústavní činitelé avizované desetiprocentní snížení platu zatím nekomentují.

Ministr Mikloš už potvrdil, že v budoucnu budou platy ústavních činitelů přímo závislé od hospodaření státu. Čím bude schodek vyšší, tím budou jejich platy nižší. Letos má podle resortu financí schodek představovat 7,8% HDP.

"V příštím roce se sníží platy o trojnásobek deficitu a v dalších letech pravděpodobně o dvojnásobek," řekl Mikloš s tím, že vše vysvětlí zítra na mimořádné tiskové konferenci. Podle těchto přepočtů by se měly v příštím roce snížit platy ústavních činitelů zhruba o 11% což je asi o 600 eur měsíčně.

Pokud se rozpočet podaří stabilizovat na povolenou hranici tří procent opatření bude zrušeno. Proti některým opatřením se postavili odboráři. A už oznámili, že připravují protestní akce. Nevylučují ani sérii stávek.