Clintonová prohlásila, že nesouhlasí s islámskou revolucí, po níž v roce 1979 převzali moc v zemi duchovní. "Ale zastánci (revoluce) říkali, že se (Írán) stane republikou. Sice islámskou republikou, ale republikou," řekla ministryně. "Pak jsme ale viděli velmi pochybné volby a zvolené představitele, kteří se obracejí na armádu s cílem posílit svou moc," dodala.
Podle Clintonové i sympatizanti s íránskou revolucí nyní nesouhlasí se směrem, který jejich země nabrala. "Můžu jen doufat, že uvnitř Íránu vznikne nějaká iniciativa se zodpovědnými občanskými a náboženskými vůdci, která převezme aparát státu," prohlásila bez dalších podrobností ministryně.
Také Karúbí v neděli varoval, že revoluční gardy získávají v zemi nebezpečnou moc. Ozbrojené jednotky, které nejsou součástí armády a přímo podléhají náboženskému vůdci, se podle něj tlačí do politiky a posilují svůj vliv na íránské hospodářství.
Revoluční gardy podle Karúbího do značné míry ovládly automobilový průmysl, telekomunikace a v současné době i podniky těžící ropu a zemní plyn. Opoziční vůdce zdůraznil, že vliv revolučních gard začal růst až s příchodem prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda v roce 2005. Podle Karúbího je však takový vývoj v rozporu s požadavky ajatolláha Chomejního, který vedl islámskou revoluci a působení revolučních gard v hospodářství a v politice zakázal.
Revoluční gardy jsou hlavní oporou íránského režimu. Loni se do značné míry podílely na rozehnání opozičních demonstrací, které vypukly po prezidentských volbách. V nich Ahmadínežád obhájil svůj mandát, opozice ho ale obvinila z volebních podvodů. Policie a revoluční gardy zabily několik desítek demonstrantů a zatkly tisíce příznivců opozice.
Podle Clintonové i sympatizanti s íránskou revolucí nyní nesouhlasí se směrem, který jejich země nabrala. "Můžu jen doufat, že uvnitř Íránu vznikne nějaká iniciativa se zodpovědnými občanskými a náboženskými vůdci, která převezme aparát státu," prohlásila bez dalších podrobností ministryně.
Také Karúbí v neděli varoval, že revoluční gardy získávají v zemi nebezpečnou moc. Ozbrojené jednotky, které nejsou součástí armády a přímo podléhají náboženskému vůdci, se podle něj tlačí do politiky a posilují svůj vliv na íránské hospodářství.
Revoluční gardy podle Karúbího do značné míry ovládly automobilový průmysl, telekomunikace a v současné době i podniky těžící ropu a zemní plyn. Opoziční vůdce zdůraznil, že vliv revolučních gard začal růst až s příchodem prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda v roce 2005. Podle Karúbího je však takový vývoj v rozporu s požadavky ajatolláha Chomejního, který vedl islámskou revoluci a působení revolučních gard v hospodářství a v politice zakázal.
Gesto dobré vůle? Írán propustí Američanku, další dva krajany už ne - čtěte ZDE
Nátlak světa zabral. Írán odložil popravu ukamenováním. Prozatím - čtěte ZDE
Revoluční gardy jsou hlavní oporou íránského režimu. Loni se do značné míry podílely na rozehnání opozičních demonstrací, které vypukly po prezidentských volbách. V nich Ahmadínežád obhájil svůj mandát, opozice ho ale obvinila z volebních podvodů. Policie a revoluční gardy zabily několik desítek demonstrantů a zatkly tisíce příznivců opozice.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
