Arabské jméno je ve Francii cejch. Imigranti si kvůli práci mění jména

Někteří z imigrantů si raději mění jména, aby měli naději získat práci. Na problém ukázal film "Ital", který od léta vidělo přes 800 tisíc Francouzů.

Kad Merad už hrál ve více filmech, ale pro hlavní postavu toho letošního nemusel předlohu příliš hledat. Hrdinou hořké komedie Ital je Dino Fabrizzi, který prodává italská auta. Dino však ve skutečnosti není Ital, ale francouzský Alžířan – jako Merad.

Film režiséra Oliviera Barouxe od premiéry 14. července už vidělo přes 800 tisíc diváků. Námětem je problém, o kterém se ví, ale  příliš nemluví: mnozí z občanů Francie, kteří mají kořeny v severní Africe, mají větší šanci být pozváni k přijímacím pohovorům do zaměstnání, když si změní svá arabsky znějící jména – tak jako si ho ve filmu Ital změnil Mourad Ben Saoud na Dino Fabrizzi.

Správné jméno

Práce se ve Francii, kde se průměrná nezaměstnanost potácí kolem deseti procent, shání těžko. Ale obyvatelům z chudých předměstí, kde žijí hlavně přistěhovalci a kde je nezaměstnanost dvojnásobná, ještě hůře. Když si zaměstnavatelé vybírají mezi uchazeči, často odkládají nabídky jen proto, že se uchazeč představí arabským jménem.

Kad Merad přiznává, že když byl mladý, také po nějakou dobu zvažoval, že by si změnil jméno, třeba na Francois Kadour. Nakonec si jen jméno Kadour zkrátil na Kad, jak ho ostatně oslovovalo mnoho z jeho přátel.

"Dokud jsem chodil na konkurzy, tak jsem často dostával role francouzských Alžířanů jen proto, že jsem měl v životopisu uvedeno Kadour Merad," líčil herec své zkušenosti z mládí v jednom z novinových rozhovorů.

I při natáčení filmu Ital zažil to, co se v něm odehrává. "V Bordeaux za mnou přišel prodejce oken na míru a na vizitce měl italské jméno. Koukl jsem na něj a zeptal se, jak se doopravdy jmenuje. Přiznal mi, že Brahim," vypráví Kad Merad.

Dnes zažívá slávu a úspěch, na které dlouho čekal, dočkal se i nejvyššího francouzského filmového ocenění, Césara. Ale jiní, jemu podobní, takové štěstí neměli.

Skleněný strop

Rodina Naemi Milliové žije ve Francii ve třetí generaci, její dědeček sem přišel po II. světové válce a živil se jako zedník. Naemi vystudovala vysokou školu, mluví čtyřmi jazyky a pracovala pro velké společnosti jako Total nebo France Telecom či pro banku Crédit Agricole. Časem však narazila na "skleněný strop".

Na žádnou ze stovky poslaných žádostí o přijetí nedostala ani pozvánku k pohovoru. Proto se rozhodla, že se změní z arabské Naemi na italsky znějící Naomi.

Naemi Milliová i Kad Merad tvrdí, že o změně jména uvažují až příslušníci druhé a třetí generace přistěhovalců, že jejich rodiče by to nenapadlo.

Naominu zkušenost potvrzuje i redaktor sportovní rubriky deníku Le Monde Moustapha Kessous. "Když máte arabské jméno, musíte být hodně dobrý, vynikající, a i když jste vynikající, pořád to ještě nemusí stačit," říká.

Sám zažil, jak s ním při náhodném setkání ministr vnitra Brice Hortefeux neomaleně vtipkoval, když se ho při podání ruky se smíchem zeptal: "A papíry máte v pořádku?"