Video

Co bude následovat? Ptají se poslanci evropského parlamentu, kteří zatím z bezpečného povzdálí sledují, jak Francie bourá (nelegální) romské osady a jejich "obyvatele" pak letadlem posílá skupinu za skupinou zpátky do Rumunska nebo Bulharska. 

Jdou dobrovolně, hlásá francouzská vláda. Tedy ta část, která stojí za výroky Nicolase Sarkozyho, jenž podobné tábory označil za pouhou "líheň kriminality a prostituce". Ministr vnitra Brice Hortefeux má také jasno, prý na vyhošťování Romů mají právo.

"Realita v dnešní Paříži je taková, že téměř jeden z pěti zlodějů je rumunské národnosti... Takže na ochranu všech Francouzů a jejich majetku je naší morální povinností v těchto operacích pokračovat i v dalších měsících," prohlásil státník.

Podobný názor ale už nesdílejí další z členů francouzské vlády. Ministr pro imigraci Erik Besson a státní tajemník pro evropské záležitosti Pierre Lellouche už minulý týden byli pozváni na půdu Evropské komise, aby vysvětlili vesměs kritizovaný, organizacemi pro hájení lidských práv i OSN, francouzský krok.

Mnoho europoslanců totiž od samého počátku označuje celou akci za zcela rasistickou a na dálku sršící xenofobií. Jejich plán je jasný: na zasedání zákonodárného sboru, které proběhne příští týden v úterý, by europoslanci měli odsoudit jak Nicolase Sarkozyho, tak jeho vládu.

Již ve čtvrtek odpoledne ale zasedne Komise pro občanské svobody a spravedlnost Evropského parlamentu, aby se dohodla na jednotném postoji, který v úterý předloží. Podle nich prostě platí, že "Romové jsou Evropané", a proto by se jich měl razantně zastat i sám předseda Evropské komise José Barroso. Což podle nich neudělal a na Francii si "nedošlápl".

Ve stejný den, kdy se bude debatovat v Bruselu, do francouzské metropole přijedou ministři z Itálie, Německa, Řecka, Británie a Španělska, aby společně o problematice romské komunity hovořili. Naopak zástupci zemí, jichž se to nejvíc týká, tedy Rumunska a Bulharska, na schůzce budou chybět.  

Itálie v posledních týdnech nadšeně mluví o tom, že také ona zvolí rychlou variantu, jak skoncovat s nelegálními tábořišti. Již v únoru letošního roku starosta Říma nechal zbourat jeden z největších slumů na okraji italské metropole. Tehdy přišlo o střechu nad hlavou na 600 obyvatel. Jak ale Gianni Alemanno tvrdí, těm rodinám, které pomoc potřebují, ubytování poskytnou.

Dá se tak očekávat, že na setkání bude francouzský plán obhajovat. Stejně jako Německo, které chystá vrátit okolo dvanácti tisíc kosovských Romů zpět do jejich vlasti.