Dilema: Mají zasypaní horníci znát holou pravdu, nebo jsou lepší milosrdné lži?

Chilští záchranáři již zaslali 33 horníkům zavaleným od 5. srpna v severochilském dole na měď a zlato první zásoby a jsou s nimi ve spojení. Očekává se však, že se horníci dostanou na povrch až za čtyři měsíce. Euforii z toho, že jsou naživu, tak vystřídá nekonečné čekání. Hlavní problémové oblasti, kterým budou horníci čelit, jsou podle expertů oslovených BBC komunikace s blízkými, vysoké teploty, zachování aktivity a zabránění infekcím.

"Tito muži strávili 17 dnů nepřetržitým vzpomínáním na své milované a trpěli obavou, že je už nikdy neuvidí," uvedl psycholog James Thompson z Londýnské univerzity. "Chápu, že chtějí dolů zavést telefonní linku, aby horníci mohli hovořit se svými rodinami. Ovšem to může vést k emocionálně vypjatým situacím, které přispějí k tomu, že svůj úděl budou hůře snášet," dodal psycholog.

Podle něj je důležité poradit příbuzným, co by měli horníkům říkat. Navrhuje, aby se všechna témata zaměřila na jejich osvobození a nesla se v pozitivním duchu. Informace o nemocích nebo úmrtích členů rodiny by jim měla raději zůstat v této době utajena.

Tma problémem není, horko ano

Podobně by se mělo přistupovat i ke zprávám ohledně záchranných prací. Pokud se něco pokazí, mělo by se to horníkům sdělit až ve chvíli, kdy je vše v pořádku a práce pokračují.

Důlní expert z Nového Zélandu Dave Feickert se domnívá, že stísněné podmínky, nedostatek denního světla a nepohodlí, které by byly náročnou zkouškou pro většinu lidí, nebudou pro horníky tak strašné, protože jsou na tyto drsné podmínky zvyklí. Hlavním problémem je podle něj vysoká teplota. Podle současných odhadů musí muži pod zemí čelit teplotám 32 až 34 stupňů Celsia. Takové horko je nejen nepříjemné, ale také přispívá ke ztrátě energie a potenciálně zvyšuje napětí mezi členy skupiny. Patrně bude podle něj zapotřebí nainstalovat dolů nějakou vhodnou ventilaci.

"Jsou zvyklí pracovat v horku, ale ne po tak dlouhou dobu," řekl Feickert.

Za běžných okolností by v takových teplotách měli dospělí vypít kolem čtyř litrů tekutin denně. Bude tedy nutné zajistit jim dostatečné množství vody a jiných nápojů.

Jako kdyby se vrátili z kosmu

Současná fyzická kondice horníků je jejich výhodou i po psychické stránce. Podle fyziologa Alana Richardsona to však nebude trvat dlouho a zhorší se, protože nebudou vystaveni takové fyzické námaze jako doposud. Až se dostanou zpátky na zemi, bude to podobné jako kdyby se vrátili z cesty do kosmu.

Je prakticky nevyhnutelné, že svou původní sílu ztratí, což jim patrně ubere energii a uvede je do letargie. "Jsou to muži ve velmi dobré fyzické kondici, pokud najednou nebudou mít co na práci, dostanou se do deprese," uvedl Feickert. Navrhl, aby si horníci v boji proti nudě zorganizovali rozpis denních povinností a prací - například odklízení sutin, které jim budou padat sondou dolů, nebo stavbu latríny.

"I když by třeba konkrétní činnost nebyla přímo užitečná, je důležité, že budou něco dělat. Navíc se na chvíli zaměstnají jinými úvahami a nebudou myslet na to, že jsou uvězněni pod zemí," vysvětlil Feickert.

Horníkům dosud nikdo nesdělil, jak dlouho asi záchranné práce budou trvat. Thompson se domnívá, že to je nyní na začátku rozumné rozhodnutí.

Hrozba infekcí

Navrhuje, aby horníky raději informovali, v jaké fázi se práce nachází. Budou jim například posílat fotografie stroje, který hloubí vrt a další konkrétní údaje, což by mělo horníky povzbudit.

Tolik lidí v tak malém prostoru představuje v neposlední řadě i riziko vzniku nemocí a infekcí. "Dlouhodobé přežití bude záležet na tom, zda se podaří zabránit infekcím a zraněním, hygiena je velice důležitým faktorem. (...) Když bude 33 horníků dole 120 dnů, znamená to hodně biologického odpadu, který se musí odklidit," uvedl fyziolog Mike Tipton.

Nikdo nedokáže předvídat, co se dole mezi horníky během dlouhé doby záchranných prací může stát. Pokud někdo onemocní nebo bude zraněn, mohou sice z povrchu zaslat léky, ale co když nebudou účinkovat? Mnoho otázek zůstává zatím otevřených.