S plánem, jak vyhostit nelegální přistěhovalce, přišly po Francii také Itálie a Německo. A další budou zřejmě následovat. Ministr vnitra Roberto Maroni se přitom nechce soustředit jen na Romy, ale na všechny imigranty, kteří "zatěžují sociální systém v celé Evropské unii".
Nové nařízení k vykázání ze země by se tak mělo týkat všech občanů EU, kteří nedosahují určitého životního minima, nemají stálé domovy a zatěžují systém sociálních dávek, řekl Maroni v rozhovoru s deníkem Corriere della Sera.
"Třeba Romové jsou občané EU, ale přesto nerespektují ani jeden z těchto požadavků," vysvětlil s tím, že jako ilegální emigrant bude v Itálii označen každý Evropan, který nepracuje a nepřispívá tak k ekonomickému růstu země. Takoví lidé jsou podle něj pouhou zátěží pro daňové poplatníky.
Itálie chtěla s přistěhovalectvím bojovat již dříve. Jak připomněl Maroni, francouzský plán je tak jen "kopií italského modelu". Evropská komise ale návrh Itálie tehdy zavrhla. "Teď se k tomuto tématu vrátíme. Bude to hlavní bod programu během setkání evropských ministrů vnitra na začátku září," dodal Maroni.
"Nechte nás být!" Romové ve Francii protestují a blokují hlavní dopravní tahy - čtěte ZDE
Konec kočování ve Francii? Sarkozy zruší Romům stovky kempů - čtěte ZDE
Odsun Romů převážně z Rumunska a Bulharska je v Itálii žhavý tématem již tři roky. Tehdy jeden rumunský Rom přímo v Římě znásilnil a zavraždil mladou ženu. Od té doby vláda zrušila několik romských osad a jejich obyvatele přesunula do státních imigračních středisek.
Opozice Maroniho výroky shrnula slovem "rasistický". "Postoj vlády k Romům je jasně diskriminační a rasistický," tvrdí Leoluca Orlandová, mluvčí strany Itálie hodnot.
Podobný plán ale chystá už také Německo. A program by se měl týkat téměř dvanácti tisíc kosovských Romů, kteří tam dlouhá léta žijí.
Společná dohoda mezi Berlínem a Prištinou byla podepsána v dubnu. S ohledem na ni Spolková republika může "navrátit" všechny příslušníky minoritních skupin označených jako Romové, Aškaliové nebo kosovští Egypťané, kteří v zemi nemají povolení k trvalému pobytu.
Zpátky do Kosova? Jen s němčinou
Německý ministr vnitra Thomas de Maiziere již v dubnu sice vyzval úřady, aby nepostupovaly příliš horlivě, podle odborníků je ale situace kritická. A Spolkové země prý hned "přistoupily k deportaci".
Herbert Heuss z Ústřední rady Sintů a Romů nevidí pro odsunuté Romy v jejich domovině žádnou budoucnost. Mnozí z nich se totiž narodili v Německu, a tudíž neumí ani srbsky, ani albánsky, připomíná deník Die Welt. Už jen neznalost jazyka tak pro ně představuje komplikaci při sociálním začlenění v novém "domově".
Německé organizace na ochranu dětí se snaží alespoň bojovat za to, aby některé děti, jež jsou těsně před ukončením studia, nemusely do Kosova odjet. Zatím ale bez větších úspěchů.
Proti dramatizování situace se ale vyslovil i bulharský velvyslanec ve Francii Marin Rajkov. Podle něj se jedná pouze o "omezený počet" bulharských Romů, kteří mají být vyhoštěni. Ostatní jsou prý v zemi legálně.
"Není to nic nenormálního, že země Evropské unie, jako je Francie, usiluje o respektování zákonů. A to včetně evropských norem," řekl v bulharském rozhlase. Vláda ale zatím veškeré komentáře odmítla.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
