Soud s Karadžičem v Haagu pokračoval po letní přestávce

Před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu v úterý po letní přestávce pokračoval proces s bývalým vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem, který čelí obžalobě z genocidy a válečných zločinů. Soud se podle BBC dotazoval svědků na obléhání a ostřelování Sarajeva. Jeden z tehdejších pozorovatelů OSN vypověděl, že bombardování bylo ke konci roku 1992 tak intenzivní, že ho bylo obtížné zaznamenat do určených formulářů.

"Intenzita útoku těžkého dělostřelectva, který se soustředil v oblasti Otiš, byla neuvěřitelná," vypověděl někdejší vysoký vojenský představitel pozorovatelské mise OSN Richard Mole. Dodal, že formuláře OSN nestačily na zaznamenání útoků. Pozorovatelé podle něj museli psát i na zadní stranu dokumentů. Během 43měsíčního obléhání Sarajeva bosenskosrbskými jednotkami, které začalo v roce 1992, přišlo o život na 12.000 lidí.

Dnešní pokračování procesu se Karadžić, který se u soudu hájí sám, pokusil neúspěšně oddálit. Žádal od tribunálu více času, aby se mohl seznámit s nahrávkami někdejšího velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče. V žádosti o odklad podle agentury APA uvedl, že 4. srpna obdržel 93 audiokazet a deset videokazet, dvě CD a osm DVD a že nemá dostatek času materiál prostudovat.

Karadžič čelí jedenácti obviněním z genocidy

Mladić během občanské války v Bosně a po ní tajně zaznamenal své rozhovory se srbskými a bosenskosrbskými politiky a vojenskými představiteli. Nahrávky letos v únoru při domovní prohlídce domu Mladičovy rodiny zabavila srbská policie.

Proces s bývalým nejvyšším politickým představitelem bosenských Srbů Karadžičem začal loni 26. října, ale byl přerušen do 1. března, protože ho obžalovaný bojkotoval. Argumentoval tím, že neměl dost času prostudovat spisy obžaloby a připravit si obhajobu. Od té doby podal již několik žádostí o dodatečný čas k prostudování soudních materiálů.

Karadžić byl dopaden v červenci 2008 v Bělehradě po 13 letech ukrývání. V Haagu čelí jedenácti obžalobám z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Podle prokurátorů stál za etnickými čistkami oblastí, ve kterých žili Muslimové (dnes Bosňáci) a bosenští Chorvaté. Karadžić všechna obvinění odmítá.